Třída Audaz (1951)

Třída Audaz
Intrépido (D38)
Intrépido (D38)
Obecné informace
Uživatel Španělské námořnictvo
Typ torpédoborec (první série)
fregata (druhá série)
Lodě 9
Osud 1 ztroskotal
8 vyřazeno
Předchůdce třída Álava
Nástupce třída Oquendo
Technické údaje první skupiny[1]
Výtlak 1106 t (standardní)
1474 t (plný)
Délka 93,9 m
Šířka 9,49 m
Ponor 3,44 m
Pohon 2 turbíny, 3 kotle
2 lodní šrouby
30 800 hp
Rychlost 33 uzlů
Dosah 3800 nám. mil při 14 uzlech
Posádka 145
Výzbroj 3× 105mm kanón (3×1)
4× 37mm kanón (2×2)
8× 20mm kanón (2×4)
6× 533mm torpédomet (2×3)
4 vrhače, 1 spouštěč
30 min
Technické údaje druhé skupiny
Výtlak 1227 t (standardní)
1548 t (plný)
Rychlost 31,6 uzlu
Posádka 199
Výzbroj 2× 76mm kanón (2×1)
2× 40mm kanón (2×1)
2× Hedgehog
6× 324mm torpédomet (2×3)
8 vrhačů, 2 spouštěče
Radar MLA-1B, SPS-5B, Mk.63
Sonar QHBa

Třída Audaz byla třída torpédoborců španělského námořnictva. Celkem bylo postaveno devět jednotek této třídy. Na čtyři jednotky první skupiny navázalo pět jednotek druhé skupiny, které byly dokončeny jako specializované protiponorkové fregaty. Později byla na tento standard upravena všechna plavidla. Ve službě byly v letech 1953–1982. Třída Audaz byla první poválečná třída španělských torpédoborců.[2]

Stavba

Torpédoborce třídy Audaz byly vyvinuty s německou pomocí na základě francouzských torpédovek třídy Le Fier. Na pohonný systém byla z Francie získána licence. Od července do září 1945 byly ve španělské loděnici Sociedad Española de Construcción Naval (SECN) ve Ferrolu založeny kýly devíti torpédoborců této třídy. Jejich stavba však probíhala pomalu. V letech 1953–1956 byly dokončeny torpédoborce první série (Audaz, Osado, Meteoro a Rayo), jejichž provoz prokázal problémy s přetížením a stabilitou. Pro Španělsko navíc začala být dostupná americká výzbroj a elektronika. Druhá série pěti plavidel proto byla v letech 1960–1965 dokončena podle přepracovaného projektu protiponorkových fregat. Do roku 1963 byla do stejné podoby představěna rovněž všechny plavidla první série.[1]

Jednotky třídy Audaz:[1]

Jméno Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Poznámka
Audaz (D31) 1945 1951 1953 Vyřazen 1974.
Osado (D32) 1945 1951 1955 Vyřazen 1972.
Meteoro (D33, ex Altrevido) 1945 1951 1955 Vyřazen 1974.
Furor (D34) 1945 1955 1960 Vyřazen 1974.
Rayo (D35) 1945 1951 1956 Vyřazen 1974.
Ariete (D36) 1945 1955 1961 Dne 25. února 1966 ztroskotal na pobřeží Galicie.
Temerario (D37) 1945 1960 1964 Vyřazen 1975.
Intrépido (D38) 1945 1961 1965 Vyřazen 1982.
Relámpago (D39) 1945 1961 1965 Vyřazen 1975.

Konstrukce

První série

Výzbroj torpédoborců první skupiny tvořily tři 105mm kanóny, čtyři 37mm kanóny, osm 20mm kanónů, dva trojité 533mm torpédomety, dále čtyři vrhače a jeden spouštěč hlubinných pum. Neseno mohlo být až 30 min. Pohonný systém tvořily tři kotle La Seyne a dvě sady turbín Rateau-Bretagne o výkonu 30 800 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 33 uzlů. Dosah byl 3800 námořních mil při rychlosti 14 uzlů.[1]

Druhá série

Protiponorkové fregaty druhé série měly mírně větší výtlak, což při stejném pohonném systému znamenalo pokles rychlosti na 31,6 uzlu. Elektroniku tvořil vzdušný vyhledávací radar MLA-1B, hladinový vyhledávací radar SPS-5B, střelecký radar Mk.63 a sonar QHBa. Výzbroj představovaly dva 76mm kanóny Mk.34, dva 40mm kanóny, dva trojité 324mm torpédomety, dva salvové vrhače hlubinných pum Hedgehog a dále osm vrhačů a dva spouštěče hlubinných pum.[1]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e AUDAZ destroyers (1953-1965) [online]. Navypedia.org [cit. 2019-09-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 167. 

Literatura

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353. 

Externí odkazy

Zdroj