Třída Astraea
| Třída Astraea | |
|---|---|
 HMS Bonaventure
| |
| Obecné informace | |
| Uživatel | Royal Navy |
| Typ | chráněný křižník |
| Lodě | 8 |
| Osud | vyřazeny |
| Předchůdce | třída Apollo |
| Nástupce | třída Eclipse |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 4360 t (standardní)[1] |
| Délka | 97,54 m (mezi svislicemi) 103,48 m (max.) |
| Šířka | 15,09 m |
| Ponor | 5,79 m |
| Pohon | 8 kotlů 2 parní stroje s trojnásobnou expanzí 2 lodní šrouby 7500 ihp |
| Rychlost | 18 uzlů |
| Dosah | 7000 nám. mil při 10 uzlech |
| Posádka | 318 |
| Výzbroj | 2× 152mm kanón (2×1) 8× 120mm kanón (8×1) 10× 57mm kanón (10×1) 1× 47mm kanón 4× 450mm torpédomet |
| Pancíř | 51mm paluba 114mm štíty děl 76mm velitelská věž |
Třída Astraea byla třída chráněných křižníků druhé třídy britského královského námořnictva. Celkem bylo postaveno osm jednotek této třídy. Ve službě byly od roku 1894. Účastnily se první světové války. V jejím průběhu byly převáděny do pomocných rolí. Po vyřazení byly sešrotovány.[1]
Stavba
Jednalo se o vylepšenou verzi předcházející třídy Apollo se zlepšenými nautickými vlastnostmi a mírně zesílenou výzbrojí, a to při nárůstu výtlaku o 1000 tun. Základní uspořádání trupu, pancéřování, výzbroje a pohonného systému odpovídalo třídě Apollo. Ve službě byla třída kritizována, že významný nárůst výtlaku a nákladů nepřinesl odpovídající posílení výzbroje, nebo zlepšení výkonů plavidel. Celkem bylo v letech 1890–1896 postaveno osm jednotek této třídy.[2]
| Jméno | Loděnice | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Poznámka |
|---|---|---|---|---|---|
| Astraea | Devonport Dockyard | 1890 | 17. března 1893 | 5. listopadu 1895 | Prodán do šrotu 1920. |
| Bonaventure | Devonport Dockyard | 1890 | 2. prosince 1892 | 5. července 1894 | Od roku 1910 depotní loď ponorek. Prodán do šrotu 1920. |
| Cambrian | Pembroke Dockyard | 1891 | 30. ledna 1893 | září 1894 | Od roku 1916 stacionární cvičná loď. Prodán do šrotu 1923. |
| Charybdis | Sheerness Dockyard | 1891 | 15. června 1893 | 14. ledna 1896 | Od roku 1917 sstacionární služba. Prodán do šrotu 1922. |
| Flora | Pembroke Dockyard | 1892 | 21. listopadu 1893 | březen 1895 | Od roku 1915 stacionární cvičná loď Indus II. Prodán do šrotu 1922. |
| Forte | Chatham Dockyard | 1891 | 9. prosince 1893 | leden 1895 | Prodán do šrotu 1914. |
| Fox | Portsmouth Dockyard | 1892 | 15. června 1893 | 14. dubna 1896 | Prodán do šrotu 1920. |
| Hermione | Devonport Dockyard | 1891 | 7. listopadu 1893 | 4. ledna 1896 | Od roku 1916 velitelské plavidlo. Roku 1922 prodán organizaci Maritime Society jako cvičná loď Warspite. Vyřazen v roce 1939 a do šrotu prodán v roce 1940. |
Konstrukce
Křižníky nesly dva 152mm kanóny, které doplňovalo osm 120mm kanónů, deset 57mm kanónů, jeden 47mm kanón a čtyři 450mm torpédomety. Pohonný systém tvořilo 8 kotlů a dva tříválcové parní stroje s trojnásobnou expanzí o výkonu 7500 ihp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 18 uzlů.[1] Dosah byl 7000 námořních mil při rychlosti 10 uzlů.[2]
Modernizace
V letech 1903–1904 bylo (kromě Eclipse) upraveno složení výzbroje, která byla vzhledem k velikosti plavidel považována za slabou. Původní 152mm a 120mm kanóny nahradilo jedenáct 152mm kanónů.[1]
Odkazy
Reference
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Astraea na Wikimedia Commons
