Třída Asheville

Třída Asheville
USS Tacoma (PGM-92)
USS Tacoma (PGM-92)
Obecné informace
Uživatelé US Navy
Námořnictvo Čínské republiky
Kolumbijské námořnictvo
Turecké námořnictvo
Řecké námořnictvo
Námořnictvo Korejské republiky
Typ dělový člun
Lodě 17
Předchůdce třída PGM-39
Nástupce třída PSMM
Technické údaje
Výtlak 225 t (standardní)
245 t (plný)
Délka 50 m
Šířka 7,3 m
Ponor 2,9 m
Pohon CODOG
Rychlost 38 uzlů
Posádka 28
Výzbroj 1× 76mm kanón
1× 40mm kanón
4× 12,7mm kulomet

Třída Asheville byla třída dělových člunů amerického námořnictva. Celkem bylo postaveno 17 člunů této třídy. Část plavidel byla později prodána do zahraničí. Zahraničními uživateli třídy se staly Čínská republika, Kolumbie, Korejská republika, Řecko a Turecko.

Stavba

Celkem bylo v letech 1966-1970 do služby přijato 17 člunů této třídy.

Jednotky třídy Asheville:[1]

Jméno Spuštěna Vstup do služby Status
Asheville (PG-84) 6. srpna 1966
Gallup (PG-85) 22. října 1966 roku 1981 prodán Čínské republice
Antelope (PG-86) 4. listopadu 1967
Ready (PG-87) 6. ledna 1968
Crockett (PG-88) 24. června 1967
Marathon (PG-89) 11. května 1968
Canon (PG-90) 26. července 1968 roku 1981 prodán Čínské republice
Tacoma (PG-92) 14. července 1969 roku 1995 prodán Kolumbii, zařazen jako ARC Quita Seuňo (P-111), vyřazen
Welch (PG-93) 8. září 1969 roku 1995 prodán Kolumbii, zařazen jako ARC Albuquerque (P-112), aktivní
Chehalis (PG-94) 8. listopadu 1969
Defiance (PG-95) 26. září 1969 roku 1973 prodán Turecku, zařazen jako Yildirim (P-338)
Benicia (PG-96) 25. dubna 1970 roku 1973 prodán do Korejské republiky, zařazen jako Paek Wu (PGM-351)
Surprise (PG-97) 17. října 1979 roku 1973 prodán Turecku, zařazen jako Bora (P-339)
Grand Rapids (PG-98) 5. září 1970
Beacon (PG-99) 22. listopadu 1969 roku 1989 prodán Řecku, zařazen jako HS Tolmi (P229), aktivní
Douglas (PG-100) 7. února 1971
Green Bay (PG-101) 5. prosince 1969 roku 1989 prodán Řecku, zařazen jako HS Ormi (P230), aktivní

Konstrukce

USS Beacon doplňuje palivo z letadlové lodě USS Kitty Hawk (CVA-63)

Výzbroj plavidel tvořil jeden 76mm kanón, jeden 40mm kanón Bofors a čtyři 12,7mm kulomety. Pohonný systém byl koncepce CODOG se dvěma diesely Cummins VT12-875 o výkonu 1750 hp a plynovou turbínou General Electric LM1500 o výkonu 14 000 hp. Nejvyšší rychlost dosahovala 38 uzlů a cestovní rychlost 16 uzlů.

Odkazy

Literatura

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 389. 
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353. 
  • PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455. 

Reference

  1. ↑ Class Asheville Patrol Combatant [online]. Worldwarships.com [cit. 2016-11-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-12. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj