Třída Ariane (1927)

Třída Ariane
Ariane (Q122)
Ariane (Q122)
Obecné informace
Uživatel Francouzské námořnictvo
Typ ponorka
Lodě 4
Osud ztraceny
Předchůdce třída Sirène
Nástupce třída Circé
Technické údaje
Výtlak 626 t (na hladině)
787 t (pod hladinou)[1]
Délka 65,98 m (na vodorysce)
Šířka 6,2 m
Ponor 4,1 m
Pohon 2 diesely, 2 elektromotory, 2 lodní šrouby
1250 bhp + 1000 shp
Rychlost 14 uzlů (na hladině)
7,5 uzlu (pod hladinou)
Dosah 3500 nám. mil při 9 uzlech (na hladině)
75 nám. mil při 5 uzlech (pod hladinou)
Posádka 41
Výzbroj 1× 100mm kanón
2× 8,8mm kulomet (2×1)
7× 550mm torpédomet (13 torpéd)

Třída Ariane byla třída ponorek francouzského námořnictva. Celkem byly postaveny čtyři jednotky této třídy. Francouzské námořnictvo je provozovalo v letech 1928–1942. Jedna ponorka se potopila už roku 1928. Ostatní za druhé světové války potopily vlastní posádky.[2]

Pozadí vzniku

Celkem byly postaveny čtyři jednotky této třídy. Objednány byly v rámci programu pro rok 1922. Svými vlastnostmi a výkony byly blízké třídě Sirène.[1] Do služby byly přijaty v letech 1928–1929. Postavila je francouzská loděnice Chantiers et Ateliers Augustin Normand v Le Havre.[2]

Jednotky třídy Ariane:[2]

Jméno Založení kýlu Spuštěn Vstup do služby Osud
Ondine (Q121) 1923 8. května 1925 1928 Dne 3. října 1928 se potopila po kolizi s řeckou obchodní lodí.
Ariane (Q122) 1923 6. srpna 1925 září 1929 V letech 1940–1942 podřízena vládě ve Vichy. Dne 9. listopadu 1942 během operace Torch v Oranu potopena vlastní posádkou.
Eurydice (Q130) 1923 31. května 1927 září 1929 V letech 1940–1942 podřízena vládě ve Vichy. Dne 27. listopadu 1942 v Toulonu potopena vlastní posádkou. Dne 22. června 1944 potopena spojeneckých letectevm.
Danaé (Q131) 1923 11. září 1927 listopad 1929 V letech 1940–1942 podřízena vládě ve Vichy. Dne 9. listopadu 1942 během operace Torch v Oranu potopena vlastní posádkou.

Konstrukce

Ondine (Q121)

Ponorky nesly sedm 550mm torpédometů se zásobou třinácti torpéd. Pouze dva příďové torpédomety se nacházely uvnitř tlakového trupu, ostatní byly externí. Dva byly na přídi, dva otočně za věží a jeden na zádi. Dále nesly jeden 100mm kanón a dva 8,8mm kulomety. Pohonný systém tvořily dva diesely Normand-Vickers o výkonu 1250 bhp a dva elektromotory o výkonu 1000 bhp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 14 uzlů na hladině a 7,5 uzlu pod hladinou. Dosah byl 3500 námořních mil při rychlosti 9 uzlů na hladině a 75 námořních mil při rychlosti pět uzlů pod hladinou.[1] Operační hloubka ponoru dosahovala 80 metrů.[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c GARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1922–1946. Annapolis: Naval Institute Press, 1980. S. 273. (anglicky) 
  2. ↑ a b c d ARIANE 2nd class submarines (1929) [online]. Navypedia.org [cit. 2021-10-17]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj