Třída Aréthuse

Třída Aréthuse
Argonaute
Argonaute
Obecné informace
Uživatel Francouzské námořnictvo
Typ ponorka
Lodě 4
Osud vyřazeny
Předchůdce třída Narval
Nástupce třída Daphné
Technické údaje
Výtlak 543 t (na hladině)
669 t (pod hladinou)
Délka 49,6 m
Šířka 5,8 m
Ponor 4 m
Pohon 2 dieselgenerátory, 1 elektromotor
Rychlost 12,5 uzlu (na hladině)
16 uzlů (pod hladinou)
Posádka 40
Výzbroj 4× 550mm torpédomet

Třída Aréthuse byla třída malých diesel-elektrických ponorek francouzského námořnictva. Jejich úkolem bylo ničení nepřátelských ponorek v prostoru mezi Severní Afrikou a Francií. Celkem byly postaveny čtyři jednotky. Všechny již byly vyřazeny, Argonaute se dochovala jako muzeum. Další evolucí této třídy se stala exportně velmi úspěšná třída Daphné.[1]

Stavba

Interiér Argonaute

Jednotky:[1]

Jméno Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Osud
Aréthuse (S635) březen 1955 9. listopadu 1957 23. října 1958 1979 vyřazena
Argonaute (S636) březen 1955 29. června 1957 11. února 1959 1982 vyřazena, muzeum
Amazone (S639) prosinec 1955 3. dubna 1958 1. července 1959 1980 vyřazena
Ariane (S640) prosinec 1955 12. září 1958 16. března 1960 1981 vyřazena

Konstrukce

Ubikace na Argonaute

Ponorky byly navrženy jako malé, obratné, tiché a silně vyzbrojené. Na palubě nesly moderní elektroniku. Jejich výzbroj tvořily čtyři 550mm torpédomety. Pohonný systém tvořily dva dieselgenerátory SEMT-Pielstick a jeden elektromotor, roztáčející jednu vrtuli. Pohonný systém byl dobře odhlučněn. Nejvyšší rychlost dosahovala 12,5 uzlu na hladině a až 16 uzlů pod hladinou.[1]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 112. [Dále jen Pejčoch, Novák, Hájek 1994]

Literatura

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389. 

Externí odkazy

Zdroj