Synagoga v Lošticích

Synagoga v Lošticích
Místo
Místo Loštice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice 49°44′39,12″ s. š., 16°55′30,36″ v. d.
Základní informace
Kraj Olomoucký
Okres Šumperk
Architektonický popis
Výstavba 18. století–?
Odkazy
Ulice Ztracená
Kód památky 18892/8-999 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Synagoga v Lošticích je někdejší židovský svatostánek stojící ve Ztracené ulici čp. 619, necelých 200 m jihozápadně od náměstí Míru v moravských Lošticích v okrese Šumperk. V roce 1964 byla prohlášena kulturní památkou.[1]

Zaniklé synagogy ve městě

Renovovaná loštická synagoga

První synagogou v Lošticích byla roubená[2] budova postavená roku 1581,[3] kdy taktéž vznikla místní židovská náboženská obec.[4] Ta patrně podlehla ničení během švédských nájezdů během třicetileté války.[2]

V pořadí druhá synagoga, roubená budova s podezdívkou, stála od roku 1651 na tomtéž místě, nicméně roku 1727 byla rozebrána, když bylo židovské obyvatelstvo nuceně vystěhováno do ghetta v oblasti dnešní Ztracené a Žadlovické ulice na západ od náměstí. Tato synagoga byla znovu postavena právě v nově zřízené židovské čtvrti.[2] Svému účelu sloužila do konce 18. století, kdy začala stavba nové zděné synagogy,[4] kdežto dřevěná stavba byla rozebrána[5] a z neznámých důvodů zanikla.[6] Její krov byl použit při stavbě střechy nové synagogy.[5]

Stavba a popis nejnovější synagogy

Interiér synagogy
Interiér synagogy s lavicemi dovezenými z olomoucké synagogy

Na témže místě začala stavba třetí synagogy, jež byla na přelomu 18. a 19. století přestavěna v klasicistním stylu[7] a dokončena roku 1805 připojením obydlí pro rabína.[4] Klasicistní architektonické prvky jsou na stavbě dosud patrné.[5] V jižní části budovy je situována ženská galerie s rekonstruovanými výmalbami.[7]

V letech 1899–1920 zde byl rabínem spisovatel a židovský učenec Azri'el Günzig. Na jaře roku 1920 se i se svou rodinou přestěhoval do belgických Antverp.

Bohoslužby se v synagoze konaly pouze do začátku druhé světové války, v době nacistické okupace se využívala jako skladiště.[6][8]

Moderní historie a současnost

V letech 1966–1980 budova sloužila jako městské muzeum s expozicí o dějinách místní židovské náboženské obce, od roku 1968 zároveň jako základní umělecká škola. Vnitřní zařízení se nedochovalo,[2] nicméně synagoga získala tři řady lavic z olomoucké synagogy, jež byla v březnu 1939 vypálena lokálními stoupenci fašismu. Těchto 21 míst symbolicky připomíná 80 obětí holokaustu z Loštic, Mohelnice a Úsova. Čestné místo v první řadě je věnováno dr. Bertholdu Oppenheimovi, který před válkou v Olomouci a v Lošticích zastával funkci rabína a zahynul v Treblince roku 1942. Seznam obětí i dedikace jednotlivých míst je v synagoze k dispozici.[9]

Stavba patří městu Loštice. V letech 1989–1990 byla budova staticky zajištěna[5] a od roku 2006 je postupně rekonstruována. V roce 2011 byla v synagoze pro veřejnost otevřena stálá expozice muzea města a knihovna Otty Wolfa. [7]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-14]. Identifikátor záznamu 129623 : Synagoga. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ a b c d Loštice - holocaust.cz [online]. holocaust.cz [cit. 2014-06-29]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  3. ↑ Město Loštice - židovská synagoga [online]. turistika.cz [cit. 2014-06-29]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c Synagoga v Lošticích [online]. hrady.cz [cit. 2014-06-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-01-30. 
  5. ↑ a b c d Město Loštice - synagoga [online]. turistika.cz [cit. 2014-06-29]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b pamatky.kehilaprag.cz [cit. 2014-06-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-05. 
  7. ↑ a b c Město Loštice - klasicistní synagoga [online]. turistika.cz [cit. 2014-06-29]. Dostupné online. 
  8. ↑ Poutník stoletím: Příběh Egona Morgenstera : Stopy, fakta, tajemství na mujRozhlas.cz
  9. ↑ Synagoga v Lošticích - Respekt a tolerance - historie židovské kultury [online]. respectandtolerance.cz [cit. 2014-06-29]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj