Svojšínský tunel
Svojšínský tunel | |
---|---|
Základní informace | |
Stát | Česko |
Provozní délka | 151,78 m |
Lokalizace | |
Souřadnice | 49°47′3,15″ s. š., 12°51′38,69″ v. d. |
Svojšínský tunel
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Svojšínský tunel je železniční tunel č. 2 na katastrálním území Ošelín na železniční trati Plzeň–Cheb v km 395,700–395,852 mezi stanicemi Svojšín a Ošelín.[1]
Historie
Trať byla postavena společností Dráha císaře Františka Josefa jako část železniční tratě Vídeň – České Budějovice – Cheb. Koncese ke stavbě byla vydána 11. listopadu 1866. Výstavbou byla pověřena stavební firma bratří Kleinů a Adalberta Lanny. Politická pochůzka na úseku Plzeň–Cheb byla provedena v roce 1869. Stavební práce byly zahájeny v lednu 1870 a ukončeny v září 1871. Slavnostní otevření trati Plzeň–Cheb proběhlo 28. ledna 1872. V roce 1884 byla trať zestátněna.[2]
Na trati byly ve skalnatém údolí řeky Mže vybudovány tři tunely, Svojšínský, Ošelínský a Pavlovický, které byly uvedeny do provozu v roce 1871. Svojšínský tunel byl částečně opravován v roce 2004 a s tunely Ošelínským a Pavlovickým byl rekonstruován v rámci optimalizace III. koridoru v období 2008–2011 firmou Skanska.[3][4][5]
Geologie a geomorfologie
Tunel se nachází v geomorfologické oblasti Plzeňská pahorkatina, celku Plaská pahorkatina s podcelkem Stříbrská pahorkatina s okrskem Svojšínská vrchovina.[6]
Geologické podloží v této oblasti je tvořeno z proterozoických fylitů s denudačními zbytky karbonských a třetihorních sedimentů.[7][8]
Tunel leží v nadmořské výšce 425 m, je dlouhý 151,78 m.
Popis
Jednokolejný tunel byl vybudován na trati Plzeň–Cheb mezi dnešními stanicemi Svojšín a Ošelín.[9] Byl proražen ve skalnatém ostrohu v meandru řeky Mže. Při rekonstrukci tunelu v rámci optimalizace III. koridoru bylo provedeno obnovení odvodnění, sanovány portály, upraveno betonové ostění, zajištění průjezdního profilu a byly vybudovány záchranné výklenky.[10]
Odkazy
Reference
- ↑ Svojšínský (tunel). Atlas Drah Polska, Česka a Slovenska [online]. [cit. 2020-11-27]. Dostupné online. ISSN 2391-4793.
- ↑ Hlavní trať z Plzně přes Pňovany a Stříbro do Chebu. www.bezdruzickalokalka.cz [online]. [cit. 2020-11-27]. Dostupné online.
- ↑ Koridory. www.k-report.net [online]. [cit. 2020-11-27]. Dostupné online.
- ↑ Optimalizace trati Stříbro - Planá u Mariánských Lázní. www.skanska.cz [online]. [cit. 2020-11-27]. Dostupné online.
- ↑ BLAŽEK, Jiří. Stavba železničního koridoru vstoupila do další etapy. Plzeň [online]. 2008-06-26 [cit. 2020-11-28]. Dostupné online.
- ↑ Svojšínský tunel. aopkcr.maps.arcgis.com [online]. [cit. 2020-11-27]. Vrstva Geomorfologie. Dostupné online.
- ↑ DEMEK, Jaromír, et al. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. 1. vyd. Brno: Academia, 1987.
- ↑ Oblastní plán rozvoje lesů. PLO 6. Západočeská pahorkatina. S. 13. www.uhul.cz [online]. [cit. 2020-11-27]. S. 13. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-12-01.
- ↑ Svojšínský tunel. Mapy.cz [online]. [cit. 2020-11-27]. Dostupné online.
- ↑ TYCOVÁ, Miroslava. Optimalizace trati Stříbro – Planá u Mar. Lázní [online]. Plzeň: 2006 [cit. 2020-11-28]. S. 9. Dostupné online.