Svoboda nad Úpou

Svoboda nad Úpou
	Svoboda nad Úpou z Růženiny cesty
	znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Svoboda nad Úpou
Obec s rozšířenou působností	Trutnov; (správní obvod)
Okres	Trutnov
Kraj	Královéhradecký
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	50°37′34″ s. š., 15°49′0″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	2 032 (2023)
Rozloha	7,75 km²
Nadmořská výška	516 m n. m.
PSČ	542 24
Počet domů	450 (2021)
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	3
Počet ZSJ	3
Kontakt
Adresa městského úřadu	náměstí Svornosti 474; 542 24 Svoboda nad Úpou ; starosta@musvoboda.cz
Starosta	Mgr. Petr Týfa
	Oficiální web: www.musvoboda.cz
	Svoboda nad Úpou
Další údaje
Kód obce	579734
Kód části obce	411311
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Město Svoboda nad Úpou (původně německy Bergfreiheit, pak zkráceně Freiheit, v roce 1890 český úřední název Vrajt, od roku 1923 nynější název Svoboda nad Úpou) se nachází v okrese Trutnov v Královéhradeckém kraji. Žije zde přibližně 2 000^[1] obyvatel.

Historie

Kronika Simona Hüttela z Trutnova (psaná v poslední čtvrtině 16. století) uvádí, že byla Svoboda nad Úpou založena v roce 1009 Petrem Hostolovským, poddaným hraběte Trautenberga z Trutnova. První doložená písemná zmínka o obci je však až z roku 1533. Roku 1546 byla Svoboda povýšena císařem Ferdinandem I., na městys a získala všechny výsady horních měst. Od hornictví byl odvozen i název obce, odkazující na svobodu dolování.^[4]

Svoboda patřila od středověku až do roku 1848 do Vlčického panství. 18. října 1580 byla Svoboda od císaře Rudolfa II. povýšena na horní město, což jí přineslo velký rozkvět. Roku 1790 získal vlčické panství velkoobchodník s plátnem Johann Franz Theer z Hostinného, který byl za své úspěchy v oživení průmyslu v regionu povýšen do šlechtického stavu s titulem "von Silberstein" (podle hradu Silberštejn ve Vlčicích).

V pozdějších staletích hornictví ve Svobodě postupně ustalo, ale další období rozkvětu přineslo 19. století, kdy byly ve městě postaveny významné papírny. Roku 1866 koupil papírnu v Dolním Maršově Prosper Piette, původem z Lucemburska. Po jeho smrti roku 1872 se vedení ujali jeho tři synové a nejstarší z nich, Prosper Piette byl nejen šikovný podnikatel, ale také úspěšný vynálezce, který maršovskou papírnu proslavil po celém světě kvalitním cigaretovým papírem, a zároveň mecenáš a humanista.^[5]

Už roku 1871 byla do Svobody přivedena železniční trať, která také napomohla výraznému rozvoji turistiky na přelomu 19. a 20. století, kdy se Svoboda stala výchozím bodem pro celé východní Krkonoše.

Osobnosti

Prosper Piette de Rivage (1846–1928), šlechtic a podnikatel, který se zasloužil o rozvoj papírenského průmyslu a rozkvět turistiky v Krkonoších
Franz Wende (1904–1968), lyžař - skokan, sdruženář a běžec
Jaroslav Tyrner (1914–1995), historicky poslední sídelní duchovní správce svobodské římskokatolické farnosti (v l. 1968–1995)

Pamětihodnosti

Kostel svatého Jana Nepomuckého – pozdně barokní kostel z roku 1777
Sousoší Panny Marie, svatého Floriána a svatého Antonína – na náměstí Svornosti, z počátku 18. stol.
Roubené a klasicistní domy – pocházejí z 18.–19. stol.
Kostel sv. Josefa – postaven na konci dvacátých let 20. století
Medvědí jeskyně – veřejnosti nepřístupná, významné paleontologické naleziště
Radnice
Meteorologický sloup – na středovém ostrůvku křížení ulic 5. května a Luční, pochází z roku 1933^[6]

Členění města

Svoboda nad Úpou se nečlení na části, má ale tři katastrální území:

Svoboda nad Úpou
Maršov I
Maršov II

Oblast katastrálních území Maršov I a Maršov II je známá jako Dolní Maršov (v protikladu k sousednímu Hornímu Maršovu, který je samostatnou obcí).

Doprava

Železnice

Svoboda nad Úpou je spojena železniční tratí s Trutnovem, kde navazující další tratě. České dráhy v září 1997 na trati ukončily pravidelný osobní provoz, což se setkalo s velkým odporem veřejnosti, a tak byl už od prosince téhož roku obnoven provoz soukromým dopravcem (jako na jedné z prvních tratí v Česku). V roce 2021 se na základě objednávky Královéhradeckého kraje vrátil dopravce České dráhy. Železniční zastávka se nachází v jižní části města nedaleko sousedícího městysu Mladé Buky.

Od postavení trati až do dneška se objevují různé plány na prodloužení dál do hor, které však zatím vždy ztroskotaly na obtížných zeměpisných podmínkách a finanční náročnosti: Roku 1885 se plánovalo prodloužení do Pece pod Sněžkou s ozubnicovou tratí na vrchol Sněžky, jiný návrh předpokládal úzkorozchodnou dráhu na Pomezní Boudy s napojením na železniční síť ve Slezsku. V letech 1899-1905 se zvažoval odvážný plán místní dráhy Žacléř – Svoboda nad Úpou – Vrchlabí se třemi elektrickými odbočkami na sever do hor. Roku 1907 Prosper Piette de Rivage spolu s okresním výborem a obecním zastupitelstvem v Maršově získal povolení ke stavbě úzkokolejné elektrické dráhy ze Svobody k Pomezním Boudám a v říjnu 1914 firma Köhler a Raynal dokončila detailní projekt dráhy Svoboda–Maršov IV. v délce téměř 5 km. Vzhledem k první světové válce se ale projekt nepodařilo realizovat.^[7] Další plány se objevovaly i za první republiky. V roce 1949 byl vyhlášen velkolepý plán "Dráha mládeže" – trať měla vést v trase stávající silnice podél řeky Úpy, koncovou stanicí měla být Pec pod Sněžkou.^[8]

Nový návrh na trať ze Svobody do Pece pod Sněžkou se objevil v roce 2009, Pec pod Sněžkou si nechala zpracovat studii a podpořila železniční trať jak moderní a ekologickou alternativu ke stávající automobilové dopravě, která by měla podpořit rozvoj regionu. Na rozdíl od předchozích projektů tento předpokládá dlouhé tunelové úseky včetně podzemních zastávek, čímž si vysloužil označení „Krkonošské metro“.^[9] Roku 2013 vznikl dokument Strategie pro rozvoj Krkonoš, obsahující projekt Express Úpa 2020 s tratěmi ze Svobody nad Úpou do Pece pod Sněžkou a dále do Kowar a Špindlerova Mlýna.^[10]

Autobusová doprava

V těsné blízkosti vlakového nádraží se nachází nádraží autobusové, sloužící jako nácestní stanice dálkových i regionálních linek. V roce 2009 byl v místě původního autobusového nádraží vystavěn krytý terminál umožňující přestup hrana-hrana mezi autobusy a vlaky.

Školství

Základní škola a Mateřská škola Svoboda nad Úpou (web^{[nedostupný zdroj]})
Česká lesnická akademie Trutnov - střední škola a vyšší odborná škola Svoboda nad Úpou (web)

Galerie

Náměstí Svornosti s radnicí
Pohled od kostela sv. Josefa
Městský znak
Barokní mariánské sousoší na náměstí Svornosti
Areál bývalé Pietteho papírny v Úpské ulici
Kostel sv. Josefa (1927–1928)
Starý německý hřbitov nad kostelem sv. Josefa
Pomník Theodora Körnera v lese nad kostelem sv. Josefa
Ulice 5. května

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
↑ Historie Svobody nad Úpou. www.musvoboda.cz [online]. [cit. 2018-07-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-07-24.
↑ Historie svobodských papíren. www.musvoboda.cz [online]. [cit. 2020-01-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-14.
↑ TYDLITÁT, René; TREJBAL, Jan. Povětrnostní sloupy: Průvodce po objektech drobné architektury s meteorologickými přístroji. 1. vyd. Praha: Český hydrometeorologický ústav, 2019. 276 s. ISBN 978-80-87577-97-4. S. 189.
↑ Historie Svobody v datech. www.musvoboda.cz [online]. [cit. 2020-01-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-01-15.
↑ Historie železniční dopravy ve Svobodě. www.musvoboda.cz [online]. [cit. 2018-07-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-07-20.
↑ Krkonošské metro - do Pece pod Sněžkou možná budou jezdit vlaky | Doprava. Lidovky.cz [online]. 2009-10-06 [cit. 2018-07-20]. Dostupné online.
↑ Propojení Česka a Polska je prioritou. Trutnov. 2014-01-27. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-07-20. Archivováno 20. 7. 2018 na Wayback Machine.