Svinoústí (maják)

Maják Svinoústí
Maják ve Svinoústí v noci
Maják ve Svinoústí v noci
Lokace Warszów, Svinoústí
PolskoPolsko Polsko
Souřadnice
Konstrukce cihla
Datum prvního svícení 1. prosince 1857
První stavba 1854
Označení/Konfigurace ARLHS: POL 019
Admiralty: C2668
NGA: 116-6116
Výška 67,70 m
Dosah bílá 25 nm (46 km) červená 9 nm (16,7 km)
Charakteristika Oc WR 5s
Kód památky A-1390

Maják ve Svinoústí (polsky Latarnia Morska Świnoujście, německy Leuchtturm Swinemünde) stojí v Polsku na pobřeží Baltského mořePomořanském zálivu ve čtvrti Warszów města SvinoústíZápadopomořanském vojvodství.

Nachází se na východní břehu průlivu Svina mezi majáky Peenemünde (asi 38 km západně v Německu) a Kikut (28 km východně). Maják je kulturní památkou zapsanou v seznamu kulturních památek Západopomořanského vojvodství pod číslem A-1390 z 26. července 1997.[1]

Historie

První maják byl postaven v roce 1805 na začátku vlnolamu z desek a zrcadel. V roce 1826 byla postavena nová ocelová (12,56 m) na místě bouří zničeného majáku.[2]

S nárůstem lodní dopravy v průlivu Svina a přístavu Svinoústí bylo rozhodnuto o postavení nového majáku. V letech 1854–1857 byl postaven současný maják, který byl vybaven Fresnelovou čočkou první třídy a zdrojem bílého světla byl plamen řepkového oleje ze čtyř knotů s dosvitem 24 námořních mil.[3] Z čtyřboké 22,8 m vysoké základny o průměru 8 m ukončené ochozem se zvedala osmiboká věž majáku, která se zužovala z průměru 5,60 m. Vlivem agresivního mořského počasí byly zdi, ale hlavně hrany věže narušeny, proto v letech 1902–1903 byla přestavěna a na osmiboké základně vyrostla nová válcová věž.[4]

Na konci druhé světové války v důsledku bombardování přístavu spojeneckými vojsky a pozdějšími přestavbami blízkého přístavu byly narušeny zdi majáku. V roce 1959 byla provedena injektáž prasklin.

V letech 1996–2000 byla provedena generální oprava a 5. srpna 2000 byla věž zpřístupněna veřejnosti. Za dobré viditelnosti je možné z majáku vidět na západě 45 km vzdálený maják Greifswalder Oie v Německu.[2]

V letech 1958–1997 maják sloužil zároveň jako radiomaják.

Maják je ve správě Námořního úřadu (Urząd Morski) ve Štětíně.[5] V budovách majáku je umístěno muzeum majáků, námořní záchranné služby a námořní plavby. Maják je přístupný veřejnosti.[6]

Popis

Válcová věž ze žlutých neomítaných cihel je postavena na 22,8 m vysoké osmiboké základně s ochozem. Původně osmiboká věž byla v roce 1902 přestavěna na kruhovou. Věž je ukončena obloučkovou římsou. Ze severní a jižní strany jsou k věži přistavěna dvě dvoupatrová křídla zděná červenou neomítanou cihlou. Věž je ukončená ochozem a válcovou lucernou s černou střechou.[7][2]

Zdroj světla s dosvitem do 24 námořních mil pro bílé světlo a 9 námořních mil pro červené světlo je ve výšce 65 m n. m. a tvořena Fresnelovou čočkou a metalohalogenovou žárovkou o výkonu 1000 W. V případě poruchy je automaticky rozsvícena druhá náhradní 1000 W žárovka. Do roku 2015 byly používány žárovky o výkonu 4200 W. Fresnelova čočka byla vysoká 2,9 m o půměru 1,8 m.[3] Světlo není viditelné z východní strany (od města), osvětluje výsečí dopravní cestu.[8] Na kopuli lucerny jsou instalovány směrové antény telekomunikačních operátorů.[9]

Data

  • Výška světla byla 67,70 m n. m.
  • Přerušované, sektorové světlo: červené světlo je viditelné v sektoru 029°–057°, bílé v sektoru 057°–280°[10]
  • Záblesk světla v intervalu 5 sekund (4 s záblesk, 1 s pauza)

Označení

Zdroj:[5][6]

  • Admirality C2668
  • NGA 6116
  • ARLHS POL-019

Galerie

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Świnoujście Lighthouse na anglické Wikipedii a Latarnia Morska Świnoujście na polské Wikipedii.

  1. Seznam kulturních památek Západopomořanského vojvodství s. 141
  2. a b c BACZYŃSKA, Renata. Polskie latarnie morskie i ich związek z gospodarką turystyczną. Bydgoszcz: [s.n.], 2010. Dostupné online. S. 23–27. (polsky) Magisterská práce. 
  3. a b Latarnie Morskie Swinoujscie. www.blinkfueer.de [online]. [cit. 2018-08-15]. Dostupné online. 
  4. ŁYSEJKO, Apoloniusz. Polskie latarnie morskie. Wrocław: "ZET", 1998. 47, [1] s. s. ISBN 8386736887, ISBN 9788386736881. OCLC 750034678 S. 42–43. 
  5. a b Swinoujscie Lighthouse. www.lighthousedigest.com [online]. [cit. 2018-08-15]. Dostupné online. 
  6. a b ROWLETT, Russ. Lighthouses of Poland: Baltic Coast. www.ibiblio.org [online]. [cit. 2021-06-26]. Dostupné online. 
  7. MARIAN., Czerner,. Latarnie morskie polskiego wybrzeża. Wyd. 3., zmienione. vyd. Poznań: Wydawn. Poznańskie 185 pages, [1] folded leaf of plates s. ISBN 8321006027, ISBN 9788321006024. OCLC 17199508 
  8. Latarnia morska wkrótce rozbłyśnie nowym światłem- trwa testowanie. Zobacz film!. www.iswinoujscie.pl [online]. [cit. 2018-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-08-19. (polsky) 
  9. Latarnia Morska Śinoujście. www.latarnie.pl [online]. [cit. 2018-08-15]. Dostupné online. (polsky) 
  10. List of Lights, Pub. 116: Baltic Sea with Kattegat, Belts and Sound and Gulf of Bothnia Archivováno 1. 8. 2017 na Wayback Machine. (PDF). List of Lights. United States National Geospatial-Intelligence Agency. 2017. p. 81. Stránka POLAND-BALTIC SEA, heslo Pilot Tower

Literatura

Externí odkazy

Zdroj