Svaz požární ochrany ČSR

Svaz požární ochrany
Čestný prapor Svazu požární ochrany (1953–1990)
Čestný prapor Svazu požární ochrany
(1953–1990)
Předchůdce
  • Svaz českého hasičstva v Čechách a na Moravě
  • Slovenský hasičský zväz
Nástupce
Vznik 21. října 1945
Zánik 1992
Působnost ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Přidružení Svaz požární ochrany ČSR (1969–1990)
Svaz požární ochrany SSR (1969–1990)
Dřívější název Svaz československého hasičstva (1945–1952)
Československý svaz požární ochrany (1953–1968)
Svaz požární ochrany Československé socialistické republiky (1973–1990)
Svaz požární ochrany České a Slovenské Federativní Republiky (1990–1992)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svaz požární ochrany byla státní organizace sdružující dobrovolné hasiče i hasiče z povolání v Československu, která měla na starosti zajišťovat požární ochranu státu. Organizace vznikla v říjnu 1945 jako Svaz československého hasičstva. Svaz zanikl v roce 1992, když se oficiálně rozdělil na Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska a Dobrovolnou požární ochranu Slovenské republiky.

Dějiny

V období první republiky organizaci hasičů zajišťoval Svaz dobrovolného hasičstva československého, jehož fungování ukončila okupace Československa. V Protektorátu Čechy a Morava hasičskou službu vykonával Svaz českého hasičstva v Čechách a na Moravě, ve Slovenském státu to byl pak Slovenský hasičský zväz vzniklý z tzv. Zemské hasičské jednoty na Slovensku. Jejich faktickým sloučením po osvobození Československa v roce 1945 vznikl základ organizace budoucího Svazu československého hasičstva.

Svaz československého hasičstva

21. října 1945 byl vládním nařízením ustaven Svaz československého hasičstva (SČsH). Po událostech v Únoru 1948 byl svaz zařazen rozkazem Ministerstva vnitra do organizace takzvané obrozené Národní fronty.[1]

Československý svaz požární ochrany

15. a 16. března 1952 se v Praze konala celostátní konference svazu, která přijala usnesení o přejmenování na Československý svaz požární ochrany (ČSPO) k 1. lednu 1953. Ze sborů dobrovolných hasičů vznikly místní a závodní organizace, které řídil okresní a krajský výbor. Celou organizaci pak řídil Ústřední výbor ČSPO. Bylo rozhodnuto u změně pojmosloví z hasičů na požárníky. Reforma znamenala začátek budování organizace na principech vojensky organizované složky. Od 1. ledna 1956 se místo hasičského oslovení „bratr – sestra“ zavádí oslovení „soudruh – soudružka“. 28. a 29. září 1956 se v Praze konal I. sjezd Československého svazu požární ochrany, který rozpracoval působnost a zapojení požární ochrany v plném rozsahu do souladu se zákonnými opatřeními tak, aby stanovy a veškerá činnost byla zaměřena k budování socialismu. Svaz zvyšuje svůj podíl aktivity v civilní obraně a začíná vzdělávat mládež ve spolupráci s Pionýrskou organizací svazu mládeže.

Přijetím zákona č. 18/1958 Sb. o požární ochraně došlo k postupné decentralizaci požární ochrany. Svazové orgány byly podříženi orgánům národních výborů. Reorganizace v letech 1958–1960 spolu se slučováním okresů znamenala vytvoření jednotek profesionálních hasičů řízených také jinými složkami spravovaných Ministerstvem vnitra. V roce 1968 spolu s federalizací Československa bylo rozhodnuto o zániku Československého svazu požární ochrany, respektive jeho vedoucí struktury, která přešla na nově vzniklý Svaz požární ochrany České socialistické republiky (SPO ČSR) a Svaz požární ochrany Slovenské socialistické republiky (SPO SSR).[2]

Svaz požární ochrany Československé socialistické republiky

V roce 1973 na celostátním sjezdu v Praze bylo rozhodnuto o vytvoření Svazu požární ochrany Československé socialistické republiky (SPO ČSSR), který vedl federální výbor v čele s celostátním předsedou.

V roce 1990 zasedalo v Jesenici u Prahy plénum ústředního výboru Svazu požární ochrany České socialistické republiky, které rozhodlo o tom, že základní organizace se změní na Sbory dobrovolných hasičů a Svaz požární ochrany ČSR se transformuje ve Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska (SH ČMS).[3]

Svaz požární ochrany České a Slovenské Federativní Republiky

Svaz požární ochrany České a Slovenské Federativní Republiky (SPO ČSFR) fungoval jako volná federace Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska a Zväzu požiarnej ochrany Slovenskej republiky. Svaz zanikl v roce 1992 a jeho pravomoci přešly na nástupnické organizace v obou republikách.[4]

Členská základna

V roce 1948 měl v celém Československu svaz 14 300 hasičských sborů se 328 914 členy. V roce 1956 měl 549 177 členů, z toho 68 766 žen, počet hasičských jednot činil 15 780.[5]

Organizační struktura

Hodnosti (1953–1958)

člen požárníci sbor velitelé místní výbor okresní výbor krajský výbor ústřední výbor hudba

Hodnosti (1960–1990)

požárníci pracovní skupina okrsek ústřední výbor federální výbor

Odkazy

Reference

  1. ↑ Historie profesionální požární ochrany v českých zemích [online]. www.hzscr.cz [cit. 2022-02-23]. Dostupné online. 
  2. ↑ SDH Stodůlky – Historie hasičství [online]. fdpstodulky.eu [cit. 2022-02-23]. Dostupné online. 
  3. ↑ LIŠKA, Václav; KOVANDA, František. Historie hasičského mládí. Praha: FUTURE 2000, 1998. 
  4. ↑ RETRO: Hasiči v zeleném. Oslavy v centru Třeště ukazují i to, co už spolykal čas. jihlavsky.denik.cz [online]. 2022-02-04 [cit. 2022-02-23]. Dostupné online. 
  5. ↑ Vzdělávání členů SH ČMS [online]. www.vzdelavani-dh.cz [cit. 2022-02-23]. Dostupné online. 

Zdroj