Svámí Šrí Juktéšvar Giri

Svámí Šrí Juktéšvar Giri
Rodné jméno Prijanáth Karár
Narození 10. května 1855
Serámpur, Indie
Úmrtí 9. března 1936
Purí, Indie
Místo pohřbení Sri Yukteswar samadhi mandir (Purí, Indie)
Národnost indická
Země Západní Bengálsko, Indie
Alma mater Kalkatská univerzita
Povolání jogín, filozof, astrolog, spisovatel, duchovní učitel, guru
Nábož. vyznání hinduismus
Web sriyukteswar.com
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šrí Juktéšvar Giri (psáno též Šríjuktéšvar Giri), v dévanágarí श्रीयुक्तेश्वर गिरि , rodným jménem Prijanáth Karár (10. května 1855, Serámpur, Západní Bengálsko ­– 9. března 1936, Purí) byl indický svámí, filozof, jogín a guru, jehož jméno je na Západě známé především díky jeho nejznámějšímu žákovi Paramahansovi Jógánandovi. Byl učencem, astronomem, védským astrologem, znalcem a vykladačem Bhagavadgíty a Upanišad, pedagogem, spisovatelem, jogínem, a v neposlední řadě duchovním mistrem předávajícím Krija jógu, do níž ho zasvětil Láhirí Mahášaj z Váránasí. Do řádu svámijů, linie Giri, byl iniciován v roce 1906.[1] Založil dva vlastní ášramy, jeden v Serámpuru a druhý v Purí, v nichž pobýval střídavě vždy v určitých ročních obdobích, aby tam osobně vedl své žáky.[2]

Tibetolog W. Y. Evans-Wentz o Šrí Juktéšvarovi napsal, že měl „ušlechtilý vzhled a jemný hlas, příjemné vystupování a byl hoden zbožné úcty, kterou mu jeho stoupenci spontánně prokazovali“.[3] V Serámpurské společnosti 19. století byl znám jako pokrokově smýšlející osobnost. Založil spolek pro studium posvátných textů „Satsanga Sabha“, vytvářel učební osnovy pro vzdělávací instituce, nově zanalyzoval a opatřil komentáři védské texty o astrologických jugách, každoročně pořádal slunovratové a rovnodenní slavnosti a průvody v okolí svých ášramů.[4] V r. 1894 napsal knihu The Holy Science (Svatá věda).[5]

Šrí Juktéšvarova erudice, bystrý úsudek a brilantní znalosti z něj učinily respektovaného a vyhledávaného gurua v celém širokém okolí Kalkaty, kde žilo mnoho z těch, které zasvětil do Krija jógy. Sám také pravidelně zval do svých ášramů osobnosti z nejrůznějších prostředí, aby společně diskutovali o řadě témat. V okruhu nejbližších žáků byl však pověstný svou přísnou povahou, zdrcující otevřeností a striktní disciplínou, kterou vyžadoval i ve svých ášramech.[6] Nicméně byla to právě přísná důslednost Šrí Juktéšvarova výcviku, díky níž byli nakonec jeho nejvýznamnější žáci připraveni na svou vlastní intenzivní práci s lidmi – především Paramahansa Jógánanda v Americe a Svámí Satjánanda Giri v Indii.

Svámí Šrí Juktéšvar žil podle tak vysokých standardů a s tak pronikavým věděním, že ho Jógánanda označil za džňánavatára neboli „inkarnaci Moudrosti“.[7] Evans-Wentz v něm ctil muže, jenž „spokojený s pobytem stranou davů oddával se bezvýhradně a pokojně onomu ideálu života, který zaznamenal jeho učedník Paramahansa Jógananda pro věčnost.“[3]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Swami Sri Yukteswar Giri na anglické Wikipedii.

  1. ↑ PRAJNANANANDA, Paramahamsa. Swami Shriyukteshwar, Incarnation of Wisdom. 2. vyd. Vídeň: Prajna Publication, 2010. ISBN 978-3-99000-010-6. S. 37. (anglicky) 
  2. ↑ SATYANANDA, Swami. Swami Sriyukteshvar Giri Maharaj: A Biography [online]. Yoga Niketan, Inc., 2015-03-09 [cit. 2021-03-08]. Překlad z bengálského vydání. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b EVANS-WENTZ, W. Y. Předmluva k: JÓGÁNANDA, Paramahansa - Životopis jogína. 1. vyd. Praha: Aquamarín, 1996. ISBN 80-901922-2-X
  4. ↑ Satyananda, str. 50.
  5. ↑ SRI YUKTESWAR; GIRI. The Holy Science (původním názvem: Kaivalya Darsanam). Anglický překlad z bengálštiny, 1. vyd. [s.l.]: Yogoda Satsanga Society of India, 1949. V češtině: Svatá věda. Překlad Jiří Mazánek. 1.vyd. Praha: Pražská Prajága, 1993. ISBN 80-900959-3-3. 
  6. ↑ JÓGÁNANDA, Paramahansa. Životopis jogína. Překlad Dušan Zbavitel. 1. vyd. Praha: Aquamarín, 1996. ISBN 80-901922-2-X. 
  7. ↑ JÓGÁNANDA, Paramahansa. Předmluva k: ŠRÍ JUKTÉŠVAR GIRI - Svatá věda. 1. vyd. Praha: Pražská Prajága, 1993. ISBN 80-900959-3-3

Externí odkazy

Zdroj