Sur (Švýcarsko)
| Sur | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°30′59″ s. š., 9°36′59″ v. d. |
| Nadmořská výška | 1 530 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | Graubünden |
| Okres | Albula |
| Obec | Surses |
  Sur
Sur, Švýcarsko
| |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 23,22 km² |
| Počet obyvatel | 87 (2006) |
| Hustota zalidnění | 3,7 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 081 |
| PSČ | 7456 |
| Označení vozidel | GR |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sur je bývalá samostatná obec ve švýcarském kantonu Graubünden, okrese Albula. Žije zde 87 obyvatel.
K 1. lednu 2016 se na základě výsledku hlasování Sur sloučil spolu s dalšími obcemi v údolí Oberhalbstein do nové obce Surses.[1]
Geografie
Sur leží na silnici z Tiefencastelu do Silvaplany (silnice přes průsmyk Julierpass). Dolní část vesnice Furnatsch leží přímo u silnice, hlavní část bývalé obce asi 50 metrů nad ní. K Sur patří také alpská pastvina Alp Flix ve výšce 2000 m. Nejvyšším bodem je hora Piz Calderas, vysoká 3397 m.
Historie
Věž Spliatsch, postavená na počátku 13. století pány z Marmels, se dochovala jako zřícenina. Do roku 1850 patřil Sur k vrchnímu soudu Oberhalbstein v Gotteshausbundu. Německy mluvící Walserové, kteří se po roce 1200 přistěhovali do Flixu, byli romanizováni. Na základech středověkého kostela sv. Bartoloměje postavili kapucíni v roce 1663 barokní kostel sv. Kateřiny (S. Catregna).[2]
Před rokem 1950 byl Sur zemědělskou vesnicí, kde se obyvatelé od středověku až do roku 1900, kdy byla v roce 1903 otevřena Albulská dráha, věnovali vedlejší výdělečné činnosti jako vozkové v horském průsmyku. Lesnictví v obci nemělo velký význam, protože Sur leží na hranici lesa a nad ní. Výstavba přehrady Marmorera elektrárnou města Curych vedla k krátkodobému nárůstu počtu obyvatel. S rozvojem cestovního ruchu v Biviu a Savogninu se v tomto odvětví otevřely nové možnosti výdělku. Od roku 1845 měl Sur vlastní školu, v letech 1975–2006 provozoval základní školu společně s obcemi Marmorera a Mulegns. Od roku 1963 navštěvují žáci střední školu v Savogninu, od roku 2006 základní školu v Biviu.[2]
Obyvatelstvo
| Vývoj počtu obyvatel[2] | |||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1850 | 1900 | 1950 | 1980 | 1990 | 2000 | 2005 | 2014 | |||||
| Počet obyvatel | 163 | 178 | 227 | 112 | 87 | 93 | 84 | 68 | |||||
Jazyky
Původním jazykem místních obyvatel je surmiran, regionální dialekt rétorománštiny. V roce 1880 jím hovořilo 99,3 % obyvatel, v roce 1941 97,4 %. Poté podíl rétorománštiny postupně klesal až na 75,86 % v roce 1990. Od té doby se jazyková situace stabilizovala. Vývoj v uplynulých desetiletích ukazuje následující tabulka:
| Jazyky v Sur | |||||||||
| Jazyk | Sčítání lidu 1980 | Sčítání lidu 1990 | Sčítání lidu 2000 | ||||||
| Počet | Podíl | Počet | Podíl | Počet | Podíl | ||||
| Němčina | 5 | 4,46 % | 12 | 13,79 % | 20 | 21,51 % | |||
| Rétorománština | 94 | 83,93 % | 66 | 75,86 % | 70 | 75,27 % | |||
| Italština | 4 | 3,57 % | 5 | 5,75 % | 3 | 3,23 % | |||
| Počet obyvatel | 112 | 100 % | 87 | 100 % | 93 | 100 % | |||
Doprava
Sur leží na hlavní silnici č. 3 z Churu přes Lenzerheide a průsmyk Julierpass do Engadinu. Na této trase jezdí také autobusová linka Postauto, obsluhující obec.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sur GR na německé Wikipedii.
- ↑ Surses [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2016-09-22 [cit. 2025-06-15]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b c THÖNI, Gion Peder. Sur [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2017-07-12 [cit. 2025-06-15]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Sur na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky (rétorománsky)
