Suchopýr pochvatý

Jak číst taxoboxSuchopýr pochvatý
alternativní popis obrázku chybí
Suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída jednoděložné (Liliopsida)
Řád lipnicotvaré (Poales)
Čeleď šáchorovité (Cyperaceae)
Rod suchopýr (Eriophorum)
Binomické jméno
Eriophorum vaginatum
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum) je rostlina z čeledí šáchorovité. Je charakteristickou rostlinou vrchovišť a přispívá svými vláknitě se třepícími pochvami k tvorbě rašeliny. Dlouhé okvětní chlupy všech suchopýrů zůstávají přisedlé na plodu i po dozrání a vytvářejí tak létací, případně plovací aparát k lepšímu rozšiřování semen vzduchem a vodou.

Popis

Vytváří hustě trsnaté porosty. Lodyhy jsou přímé, 30–60 cm, dole oblé, nahoře 3hranné, v dolní polovině pochvaté a listnaté. Listy jsou vzpřímené, štětinovité, 3hranné, 1 mm široké, žlábkovité, kratší než lodyhy. Lodyžní listy mají silně nafouklé pochvy a čepel zakrnělou v blanitou čepičku, bez jazýčku. Vytváří jeden vejčitý klásek v době květu 2 až 3 cm dlouhý, složený z mnoha desítek květů, bez listenů, plevy jsou vejčitě kopinaté, dlouze zašpičatělé, jednožilné, šedé, prosvítavé, dolní pluchy tmavé, jalové, za květu dolů skloněné, P chlupy 25 mm dlouhé, bílé, prašníky 2,5–3 mm, čárkovité. Kvete od března do června. Nažky 2–3 mm, vejčité, sytě hnědé.

Rozšíření

Suchopýr pochvatý je boreální druh rostoucí v celé Evropě, ve střední a severní části Asie a v Severní Americe. V Česku roste od pahorkatin po vysoká pohoří na celém území. Na Slovensku je výškové rozšíření podobné, ale neroste v nejvyšších částech vysokých hor. Jeho výskyt je vázaný na kyselé půdy rašelinišť a vrchovišť, na rašelinné smrčiny a rašelinné bory.

Ohrožení a ochrana

Na Slovensku je suchopýr pochvatý z hlediska ohrožení zařazen ke zranitelným druhům, je zde také chráněn zákonem (VU/§).

Odkazy

Reference

  1. Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]

Literatura

  • Klíč ke Květeně České republiky, Kubát K. et al. (eds.), Academia, Praha
  • DOSTÁL, Josef. Nová květena ČSSR 2. 1. vyd. Praha: Academia, 1989, 1563 s. ISBN 80-200-0095-X.
  • GRAU et al. Trávy 2.vyd. Euromedia Group, k.s. - Ikar a Knižní klub, 2002, 287 s. ISBN 80-242-0783-4

Externí odkazy

Zdroj