Suchoj Superjet 100
| Superjet 100 | |
|---|---|
 Prototyp č. 97005
| |
| Určení | regionální dopravní letoun |
| Původ | Rusko |
| Výrobce | Sjednocená letecká korporace |
| Konstruktérská skupina | Suchoj |
| První let | 19. května 2008[1] |
| Zařazeno | 21. dubna 2011 (Armavia) |
| Charakter | Ve službě |
| Uživatel |
Aeroflot Yamal Airlines Gazpromavia Azimuth |
| Výroba | 2007–současnost |
| Vyrobeno kusů | 172 k 15. 7. 2019[2] |
| Cena za kus | 31–35 mil. USD (2012)[3] |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Suchoj Superjet 100 (rusky Сухой Суперджет 100, anglicky Sukhoi Superjet 100) nebo SSJ100 je řada ruských dvoumotorových proudových úzkotrupých dopravních letounů pro regionální linky, dříve nazvaná RRJ – Russian Regional Jet, které vznikly v konstrukční kanceláři Suchoj, divizí společnosti Sjednocená letecká korporace. Vývoj začal v roce 2000, letoun provedl první let 19. května 2008 a první komerční let dne 21. dubna 2011 u společnosti Armavia.
Maximální vzletová hmotnost činí 46–49 t, obvykle pojme 87 až 98 cestujících a je poháněno dvěma dvouproudovými motory PowerJet SaM146 o výkonu 77–79 kN (17 000–18 000 lbf) vyvinutými společným podnikem mezi francouzským Safranem a ruskou firmou NPO Saturn. Ke květnu 2018 bylo v provozu 127 ks a do září flotila zaznamenala 300 000 výnosových letů a 460 000 hodin. Ke květnu 2019 letadlo zaznamenalo tři těžké nehody (ztráta trupu, tzv. „hull loss“) a 86 úmrtí.
Vývoj
Po zahájení vývoje v roce 2000 vzlétl první prototyp (95001, následně 97001, imatrikulace RA-97001) 19. května 2008 z letiště Dzemgi v Komsomolsku s posádkou šéfpilot OKB Suchoj Alexandr Jabloncev a zkušební pilot Leonid Čikunov. Druhý zkušební exemplář (95003, následně 97003) vzlétl 24. prosince 2008, třetí (97004, RA-97004) již s plným vybavením kabiny cestujících pak 25. července 2009. Čtvrtý prototyp (97005) sloužil k ověření stanovené doby pro nouzovou evakuaci cestujících. Certifikace ruského Mezistátního leteckého výboru byla ukončena 28. ledna 2011. Letoun vyrábí Sjednocená letecká korporace v Komsomolsku na Amuru za účasti zahraničních společností. Kromě ruského trhu a trhu Společenství nezávislých států dodává výrobce tato letadla i na ostatní světové trhy.
SSJ-100 byl vyvinut dle požadavku ruských leteckých společností na letoun, který by se měl stát náhradou za zastaralé a neekonomické Tupolev Tu-134 a Jakovlev Jak-42 a zároveň by svou kvalitou konkuroval strojům typů Embraer E-Jet a Bombardier CSeries.
Stroj byl představen veřejnosti 26. září 2007 v Komsmolsku na Amuru a světové veřejností pak na aerosalónu v Paříži 2009, kde si prvních 20 letounů objednala italská letecká společnost Itali Airlines. Z objednávky je 10 strojů závazných, na dalších deset kusů dal italský zákazník opci. O letouny, které vzbuzují pozornost, mají zájem ruské letecké společnosti, ale i další zahraniční letečtí dopravci. Suchoje Superjety měly být dodávány od konce roku 2009, kvůli nepřipravenosti motorů však bylo způsobeno zpoždění prvních dodávek. Vývoj a výrobu turbodmychadlových dvouhřídelových motorů SaM146 zajišťuje Powerjet, společný podnik francouzské firmy SNECMA a ruského NPO Saturn. Zpoždění je pro výrobce o to nepříjemnější, že přišlo ve chvíli, kdy se již naplno rozjížděla sériová výroba konkurenčního letounu Antonov An-148.
V květnu 2008 měla společnost Suchoj závazné objednávky na 73 kusů Superjetu 100.[1] Od začátku roku 2009 do června 2009 získala objednávky na dalších 122 letadel.[4]
V listopadu 2010 sdělovací prostředky oznámily, že první sériové letadlo Suchoj Superjet (97007, EK-95015, „Jurij A. Gagarin“), určené pro arménskou leteckou společnost Armavia, vykonalo svůj první let.[5] První komerční let uskutečnila letecká společnost Armavia 21. dubna 2011 na lince z Jerevanu do Moskvy.
Prvním zákazníkem na ruském trhu se stal Aeroflot, který uvedl svůj první Superjet (výr. č. 95008, RA-89001, „Michail Vodopjanov“) na linku z Moskvy do Petrohradu 16. června 2011. Druhým strojem Aeroflotu se stal Superjet výrobního čísla 95010 (RA-89002, „Dmitrij Jezerskij“) zalétaný 11. července 2011 a na linky nasazený 27. srpna téhož roku.
Prvními zákazníky v Asii byly indonéská letecká společnost Sky Aviation a laoská Lao Central, v Americe mexický Interjet.[6] Prvním provozovatelem Superjetu 100 v Západní Evropě se stala v květnu 2015 irská letecká společnost CityJet.[7]
Do května 2019 bylo vyrobeno 192 kusů letadel typu Suchoj Superjet 100.[8] K říjnu 2023 letadla provozují pouze ruské subjekty,[9] výjimkou jsou dvě letadla provozovaná Thajským královským letectvem[10] a jedno v Kazachstánu.[11]
Specifikace
| SSJ 100 | 95 |
|---|---|
| Posádka v kokpitu | 2 |
| Počet míst | 87 (2 třídy) až 108 (1 třída) |
| Rozteč sedadel | 30-32 in (economy), 38 (premium) |
| Délka | 29,94 m (98 ft 3 in) |
| Rozpětí | 27,80 m (91 ft 2 in) |
| Nosná plocha | 83,80 m² / 902 ft² (9.22 AR) |
| Výška | 10,28 m (33 ft 9 in) |
| Trup | 3,46 m (11 ft 4 in) průměr[13]:s.451 |
| Kabina | 3,236 m (127,4 in) délka × 2,12 m (6 ft 11 in) výška |
| MTOW | 45 880 kg (101 150 lb), LR: 49 450 kg (109 020 lb) |
| Prázdná hmotnost | 24 250 kg (53 460 lb), LR: 25 100 kg (55 300 lb) |
| Max. užitečné zatížení | 12 245 kg (26 996 lb) |
| Max. paliva | 15 805 L (4 175 US gal) |
| Nákladový prostor | 21,97 m3 (776 cu ft) |
| Vzlet (MTOW) | 1 731 m (5 679 ft), LR: 2 052 m (6 732 ft) |
| Dostup | 12 500 m (41 000 ft) |
| Cestovní rychlost | Mach 0.78 (828 km/h / 448 knots at FL400) |
| Max. cest. rychlost | Mach 0,81 (870 km/h / 469 knots at FL400) |
| Dolet (98 pax) | 3 048 km (1 894 mi), LR: 4 578 km (2 845 mi) |
| 2 x dvouproudový motor | SaM146-1S17, LR: SaM146-1S18 |
| 2 x tah | 68,5 kN (15 400 lbf), LR: 71,6 kN (16 100 lbf) |
Nehody a incidenty
- Náraz Suchoje Superjet do hory Salak – První letecká nehoda tohoto typu proběhla 9. května 2012 během předvádějícího letu RA-36801 pro indonéské aerolinie, kdy zemřelo 45 lidí. Stalo se tak na úbočí hory Salak jižně od Jakarty. [14] Závěry vyšetřování stanovily jako příčinu chybu pilotáže (CFIT), když se piloti v domnění, že letí nad plochým terénem, zřejmě v nepozornosti způsobené diskusí s potenciálním zákazníkem, ocitli nečekaně nad hornatým terénem a varování systému TAWS před nárazem do terénu vyhodnotili jako jeho chybnou funkci. K nehodě přispěly mj. i chyby na straně výcviku a přípravy posádky a technické i lidské nedostatky na straně indonéského řízení letového provozu.[15]
- Let Aeroflot 1492 – dne 5. května 2019 letoun Superjet 100-95 ruské společnosti Aeroflot, registrace RA-89098 havaroval při nouzovém přistání po úderu blesku na moskevském letišti Šeremeťjevo. Zemřelo 41 lidí z celkového počtu 78.
Fotogalerie
-
Yakutia Airlines SS 100-95 -
SS 100 při prvním představení -
Dvoumístný skleněný kokpit -
SS 100 u společnosti Interjet -
Odbavení SSJ-100 -
Video přistávání SSJ-100
Odkazy
Reference
- ↑ a b Suchoj Superjet 100 vzlétl [online]. Letectví.cz, 2008-05-19 [cit. 2008-05-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-08-01.
- ↑ Michael Gubisch. The United Aircraft of Russia. Flightglobal. 20 Aug 2019. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Russia brings the Superjet to Pakistan [online]. 9 May 2012 [cit. 2018-09-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 12 September 2018. (anglicky)
- ↑ http://www.tyden.cz/rubriky/byznys/svet/rusky-suchoj-ziskal-dalsi-objednavky-na-sve-letadlo_124922.html
- ↑ První sériový Suchoj Superjet 100 poprvé vzlétnul, [1]
- ↑ http://www.ato.ru/content/gss-planiruet-postavit-eshche-10-samoletov-ssj-100-do-konca-2012-goda
- ↑ www.airways.cz [online]. www.airways.cz [cit. 2016-06-03]. Dostupné online.
- ↑ https://russianplanes.net/planelist/Sukhoi/SuperJet-100
- ↑ PRODUCTION LIST SUKHOI SUPERJET 100 : COMPLETE LIST [online]. Airfleets.net [cit. 2023-10-17]. Dostupné online.
- ↑ ROYAL THAI AIR FORCE FLEET DETAILS. Airfleets.net [online]. [cit. 2023-10-17]. Dostupné online.
- ↑ Kazakhstan National Security Committee. Planespotters.net [online]. 2021-02-14 [cit. 2023-10-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SSJ100 Datasheet [online]. SuperJet International, 2011. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Jane's all the world's aircraft. [s.l.]: [s.n.], 2005. (anglicky)
- ↑ http://zpravy.idnes.cz/pad-ruskeho-letounu-suchoj-v-indonesii-d9j-/zahranicni.aspx?c=A120510_064102_zahranicni_skr
- ↑ (anglicky) Závěrečná zpráva o nehodě. www.dephub.go.id [online]. [cit. 19-02-2013]. Dostupné v archivu pořízeném dne 23-12-2012.
Literatura
- CVRKAL, Milan. Suchoj Superjet 100. Letectví a kosmonautika. Srpen 2009, roč. 85., čís. 8, s. 14–19. ISSN 0024-1156.
- CVRKAL, Milan. Superjet 100 v provozu. Letectví a kosmonautika. Říjen 2011, čís. 10, s. 52–55. ISSN 0024-1156.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Suchoj Superjet 100 na Wikimedia Commons
- (rusky) (anglicky) Oficiální stránky SuperJet 100 Archivováno 17. 8. 2012 na Wayback Machine.
- (rusky) (anglicky) Registr vyrobených strojů
- (rusky) Neoficiální stránky letounu
- (anglicky) Fotogalerie letounu Suchoj Superjet 100
