Stylites andicola
 Isoëtes andicola
| |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše |
rostliny (Plantae) |
| Podříše |
cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení |
plavuně (Lycopodiophyta) |
| Třída |
šídlatky (Isoëtopsida) |
| Řád |
šídlatkotvaré (Isoëtales) |
| Čeleď |
šídlatkovité (Isoëtaceae) |
| Rod |
šídlatka (Isoëtes) |
| Binomické jméno | |
|
Isoëtes andicola (Amstutz) L.D.Gómez, 1981 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Šídlatka Isoëtes andicola je druh výtrusné rostliny řazené mezi plavuně. Byla popsána v 50. letech 20. století pod názvem Stylites andicola. Tento rod byl později sloučen s rodem šídlatka.
Popis
Druh Isoëtes andicola byl objeven až na konci 50. let 20. století kolem horských sněžných jezírek v Peru ve výšce téměř 5000 metrů. Od běžných šídlatek se liší tím, že se vidličnatě větví na dva stonky, a dále podélnou foveou.[1] Pozoruhodné na ní je zejména to, že postrádá jako jedna z mála suchozemských vyšších rostlin průduchy. Veškerý oxid uhličitý pro fotosyntézu tak přijímá kořeny. Fotosyntetizuje poněkud odlišně než běžné rostliny – patří mezi tzv. CAM rostliny.[2]
Reference
- ↑ http://www.sci.muni.cz/botany/bures/vysrost/08_lyco.pdf
- ↑ KEELEY, Jon E., C. Barry Osmond, John A. Raven. Stylites, a vascular land plant without stomata absorbs CO2 via its roots. Nature. 1984, roč. 310, čís. 5979, s. 694–695. Dostupné online [cit. 2009-05-22]. DOI 10.1038/310694a0.
