Strapatá veža
| Strapatá veža | |
|---|---|
| |
| Vrchol | 2565 m n. m. |
| Poznámka | výstup jen s horským vůdcem |
| Poloha | |
| Stát |
 Slovensko
|
| Pohoří | Vysoké Tatry |
| Souřadnice | 49°11′50″ s. š., 20°12′27″ v. d. |
  Strapatá veža
Poloha v rámci Slovenska
 Strapatá veža
Poloha v rámci Tater
| |
| Povodí | Poprad |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Strapatá veža (česky Střapatá věž, polsky Czubata Turnia, německy Egenhofferspitze, maďarsky Egenhoffercsúcs) je trojvrcholová věž ve Vysokých Tatrách. Nachází se v hlavní ose rozsochy, mezi Štěrbinou pod Střapatou věží (nebo též Supí věží) a Malou Vlaštovčí štěrbinou (Malým Pyšným štítem).[1]
Název
Střapatá věž se stala známou v roce 1910, kdy na ni z Kočičího kotle vystoupil Alfred Grosz a z Beraní kotliny Oskar Mahler. Tehdy byla pojmenována Egenhoffercsúcs, Egenhofferspitze – štít Engelhofferové. Terezie Engelhofferová (1855–1940) z Budapešti byla průkopnicí ženského horolezectví a lyžování ve Vysokých Tatrách. Z jejího podnětu byla na Gerlachovský štít umístěna pamětní tabule s miléniem a štít byl přejmenován na štít Františka Josefa I. Slovenští vlastenci později tabuli rozbili. Název štítu se neujal, nepřijali ho ani maďarští turisté.[1]
První výstupy
- Janusz Chmielowski, Tadeusz Radliński, Klemens Bachleda a Jan Bachleda Tajber, 14. července 1904 – v létě
- Radovan Kuchař a Jiří Šimon, kolem 27. prosince 1953 – v zimě
Turistika
Štít je přístupný pouze v doprovodu horského vůdce.
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Strapatá veža na slovenské Wikipedii a Czubata Turnia na polské Wikipedii.
- ↑ a b BOHUŠ, Ivan. Od A po Z o názvoch Vysokých Tatier. 1. vyd. Tatranská Lomnica: ŠL TANAPu, 1996. ISBN 80-967522-7-8. S. 457. (slovensky)
Externí odkazy
