Strana práva

Strana práva / Stranka prava
Datum založení	26. červen 1861
Datum rozpuštění	6. ledna 1929
Předseda	Ante Starčević (zakladatel)
Zakladatel	Ante Starčević
Sídlo	Záhřeb, Chorvatsko
Ideologie	Monarchismus, chorvatský nacionalismus
Politická pozice	Pravice, nacionalismus
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Strana práva (chorvatsky Stranka prava) byla politická strana působící v Chorvatsku (které tehdy zaujímalo území víceméně od Rijeky až po Zemun) od roku 1861 až do roku 1929 v době Jugoslávského království. Příznivci strany byly označováni jako Pravaši (občas se používá také termín Pravašské hnutí - Pravaški pokret). Na její tradici v roce 1990 po pádu komunismu navázala Chorvatská strana práva.

Historie

Hlavním ideologem a zakladatelem strany byl Ante Starčević, další významnou osobností pak Eugen Kvaternik. Hlavním ideologickým východiskem strany, která patřila k významným politickým proudům v zemi ve druhé polovině 19. století, byla myšlenka chorvatského státního práva. Strana se tak snažila bránit proti případným snahám Budína omezovat práva Chorvatska v rámci Zalitavska (stála v jasném protikladu proti Unionistům). Právě obava z možné maďarizace živila stranu Práva a umožňovala tak její rostoucí vliv. Z uskupení, které bylo zpočátku jen okrajového charakteru se v průběhu let stala silná strana, na kterou se ve 20. století odvolávala řada dalších a nových politických proudů.

Řada Pravašů uvažovala značně radikálně, mnozí z nich byli zatýkáni a souzeni (včetně Starčeviće), a to i řada osobností kulturního a společenského života, jako např. August Harambašić^[zdroj?]. Jejich programem bylo vyhlášení Chorvatského království nezávislého na Rakousku-Uhersku a připojení řady nemalých okolních jihoslovanských oblastí k chorvatskému státu (hlavně jihovýchodním směrem až do Srbska). Tito radikálové odmítali existenci samostatného srbského národa.^[1] V této době bylo totiž Chorvatsko rozděleno mezi řadu administrativních celků: Slavonie a samotné Chorvatsko byly sice součástí Zalitavska, Istrie a Dalmácie ovšem spadaly pod Předlitavsko a v oblastech u hranic s Bosnou a Hercegovinou existovala tzv. Vojenská hranice obývaná převážně Srby.

Související články

• Chorvatsko-uherské vyrovnání
• Národní vlastenecká strana

Reference

Zdroj