Strážce uherské koruny
Strážce uherské koruny | |
---|---|
Koronaőr | |
![]() Znak Uherského království
| |
Členský stát |
![]() |
Vytvoření | 14. století |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jako strážci koruny (maďarsky Koronaőr(ök), latinsky conservatores coronae) byly označovány osoby v Uherském království vybrané ke střežení uherské královské koruny svatého Štěpána.
Právní náležitosti
Do funkce strážce uherské královské koruny směli být jmenováni pouze šlechtici narození v Uhersku, a to bez ohledu na náboženské vyznání. Zpravidla byl zvolen jeden katolík a jeden protestant, a to i během společného zasedání obou komor národního shromáždění. Strážci koruny byli vybíráni sněmem a jmenováni panovníkem. Před uvedením do úřadu složili noví strážci koruny přísahu před králem a parlamentem. V pořadí hodností následovali po královských baronech (barones regni).[1]
Svatoštěpánská koruna byla držena pod dvojitým zámkem a jeden z jejích strážců měl vždy povinnost dlet v její blízkosti. K samotnému střežení byla přidělena ozbrojená stráž. [2] Úkolem korunních strážců bylo „starat se“ o korunu a symbolicky i prakticky zajišťovat bezproblémovou kontinuitu stráže.[3]
Za vlády Arpádovců střežili svatou korunu kanovníci v katedrále Panny Marie ve Stoličném Bělehradu, později světské řády ve Visegrádu a laici, jako bylo předepsáno v roce 1492 respektive v roce 1500. V 16. století byl zákonem za místo uchovávání koruny určen Bratislavský hrad a nakonec v roce 1791 hlavní město Budín, [4] odkud bylo možno korunu v době nebezpečí převézt na bezpečnější místo pouze s vědomím a souhlasem Palatina. [5]
Někteří významní strážci uherské koruny
- Petr Perényi (1502-1548), sedmihradský vojvoda
- Vavřinec Nyáry (1517-1558), pevnostní kapitán
- Petr Révai (1568-1622), státní úředník, voják, historik a filosof
- Štěpán II. Pálffy (1585-1646), vojenský velitel Zadunají
- Mikuláš VI. Pálffy z Erdödu (1657-1732), polní maršál císařské armády a uherský palatin
- Antonín Grasalkovič (1694-1771), královský štolba
- Leopold II. Pálffy z Erdődu (1716-1773), císařský generál
- Josef I. Keglevič (* 1729)
- Josef II. Keglevič
- František Balassa z Ďarmotu (1736-1807), chorvatský bán
- Josef Teleki (1738-1796), župan a zemský sudí
- Josef Splényi (1744-1831), c.k. komorník
- Gedeon Ráday (1745-1801), župan
- Pavel Almásy (1749-1821)
- István Végh (1762-1834), královský úřadník, župan
- František Ürményi (1780-1858), politik a ekonom
- Štěpán Zichy (1780-1853), rakouský diplomat
- Gabriel Keglević z Bužimi (1784-1854), zemský pokladník, tajný rada
- Miklós Vay (1802-1894)
- József Szlávy (1818-1900), politik, ministr, předseda vlády Uherska
- Béla Štěpán Széchenyi (1837-1918), výzkumník
- Béla Radvánszky (1849-1903), c.k. komorník
- Zsigmond Perényi (1870-1946), politik
- Gyula Károlyi (1871-1947), politik
- Albert Radvánszky (1880-1963), duchovní a politik
Galerie
-
Strážce koruny Antonín I. Grasalkovič
-
Strážce koruny Petr Perényi
-
Strážce koruny Béla Radvánszky
-
Strážce koruny Miklós Vay
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Koronaőrök na maďarské Wikipedii.
- ↑ A Pallas nagy lexikona. mek.oszk.hu [online]. [cit. 2022-12-21]. Dostupné online.
- ↑ latin nyelvű kifejezéssel custodes coronae
- ↑ az 1928. évi XXV. tc. szóhasználatával
- ↑ A rendek sérelmezték, hogy II. József a koronát a kincstárba tette. Az ő halálától kezdve, 1792-től a Szent Koronát a Budai Várban őrizték.
- ↑ http://mek.oszk.hu/00000/00060/html/059/pc005986.html#7