Stejnokřídlí

Stejnokřídlí
	Mšice broskvoňová
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	členovci (Arthropoda);
Podkmen	šestinozí (Hexapoda);
Třída	hmyz (Insecta);
Podtřída	křídlatí (Pterygota);
Řád	stejnokřídlí (Homoptera); L., 1758
bývalé podřády
	molice (Aleyrodinea); mšice (Aphidinea); křísi (Auchenorrhyncha); červci (Coccinea); mery (Psyllinea);
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stejnokřídlí (Homoptera) jsou bývalý řád hmyzu, který byl nově zařazen, spolu s plošticemi (Heteroptera), do řádu polokřídlí (Hemiptera). Kdysi byl rozdělen na několik podřádů, ze čtyř podřádů byly učiněny nadčeledi a křísi zůstaly podřádem. Patří mezi ně:

molice,
mšice,
mery,
červci,
křísi,
pěnodějky,
cikády.

Charakteristika

Stejnokřídlí mají dva páry křídel, které jsou střechovitě složené nad zadečkem. Živí se sáním rostlinných šťáv na různých místech rostliny (listech,květech, atd..) Často se setkáváme s neotenií, která je spojená s apterií, někteří jedinci jsou proto bezkřídlí. Stejnokřídlí mají na zadečku voskové žlázy.

Všichni stejnokřídlí jsou rostlinní paraziti, kteří se živí sáním rostlinných šťáv. Sáním poškozují rostlinná pletiva a jsou také vektory rostlinných viróz, způsobují proto značné škody v zemědělství. Nevyužitá cukerná složka potravy je vylučována ve formě medovice, kterou se živí mravenci nebo včely.

Mají složité vývojové cykly, zvláště u mšic se setkáváme s heterogonií, jednotlivé generace mají odlišnou stavbu těla, v pohlavním cyklu není vzácností partenogeneze.

Mají proměnu nedokonalou (vajíčko, larva, dospělec) a jejich proměna trvá od 2 dnů do 17 let (některé druhy severoamerických cikád).

Pěnodějky vynikají schopností extrémně dlouhých skoků a zároveň i extrémního přetížení, které při nich dokážou zvládnout.^[1]