Staří Maďaři
|
Levédia (asi 750–850) Etelköz (asi 850–895)
| |||||||||
Geografie
| |||||||||
|
žádné
|
|||||||||
| Obyvatelstvo | |||||||||
| Státní útvar | |||||||||
| Státní útvary a území | |||||||||
| |||||||||
Staří Maďaři neboli Uhři, nebo také Pramaďaři, jsou historická označení kočovného kmenového svazu s původní vlastí pravděpodobně v oblasti západních svahů Uralu. Kmenový svaz se nazýval „Sedm Maďarů“ (Hétmagyar) čili byl tvořen sedmi kmeny, z nichž každý měl vlastního náčelníka, ale o vedení a moc nad svazem se dělili jen dva vládci v tzv. diarchii, prvním byl knížetem spíše sakrální funkce (zvaný kende či kündü), druhým byl „vojvodou“ (gyula) neboli vojevůdcem. V 9. století opustil kmenový svaz Chazarskou říši a putoval dál na západ do Evropy. Po usídlení Maďarů v panónské kotlině se konfederace kmenů ustálila do pevnější podoby velkoknížectví.
Původ
1. původní domovina
2. „Magna Hungaria“
3. Levédia
4. Etelköz
5. Karpatská kotlina
Nejbližšími příbuznými Maďarů jsou malé národy Mansi a Chanty, žijící na východ od Uralu na západní Sibiři u řeky Ob, kde mají vlastní autonomní oblast s centrem ve městě Chanty-Mansijsk.[zdroj?]
Prestiží motivované spekulace o údajné souvislosti Maďarů se Sumery a Huny většina vědců odmítá. Ve středověku si však často lidé omylem mysleli, že Maďaři jsou potomci Hunů nebo Avarů, protože měli stejný kočovnický a kořistnický způsob života.[zdroj?]
Po příchodu do Karpatské kotliny v počtu asi 100 000–250 000 osob se podle jednoho z jejich kmenů – Megyer/Meďer – začali nazývat Maďaři.[zdroj?]
Jméno
Jméno Uhři pochází přes slovanskou zkomoleninu og(ъ)r- (bulharo-turkické Ogɘr/Ugɘr) z názvu bulharsko-avarského kmenového svazu Onogurů, což znamená "deset šípů ", přeneseně deset spojených kmenů. Počáteční H-na začátku slova v některých jazycích (lat. Hungarus, angl. Hungary, něm. (H)ungarn) vzniklo z uvedené záměny s Huny.[zdroj?]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Starí Maďari na slovenské Wikipedii.
Související články
