Staroměstská kasárna

Staroměstská kasárna
Staroměstská kasárna z výšky, od západu, v roce 2012
Staroměstská kasárna z výšky, od západu, v roce 2012
Účel stavby

kasárna, sklady, školicí středisko

Základní informace
Sloh klasicismus, empír
Výstavba 1810
Přestavba 1834
Poloha
Adresa Studentská 582, Olomouc, ČeskoČesko Česko
Ulice Studentská
Souřadnice 49°35′51,08″ s. š., 17°15′2,16″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky 13738/8-3735 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Staroměstská kasárna, dříve též Rainerova kasárna či Kasárna arcivévody Rainera,[1] jsou pětiboká klasicistní kasárna v Olomouci, na Studentské ulici č. 582.[2] Byla vystavěna v roce 1810 v prostoru bastionu č. 12, upravena v roce 1834.[3] V kasárnách sídlil dělostřelecký pluk. Po vybudování dalších moderních olomouckých kasáren, zejména Špitálských (Hanáckých) kasáren, význam Staroměstských kasáren poklesl.[4] Armádě však sloužila až do roku 2006, kdy byla odprodána do soukromých rukou. Záměr umístit do budovy magistrátní úřady nebyl realizován a stavba je dlouhodobě nevyužívaná.[5]

Budova je hodnocena jako historicky, architektonicky a urbanisticky hodnotná. Jako kulturní památka je chráněna od roku 1958. K charakteristickým prvkům stavby patří kordonové římsy, zdobené mřížování oken, nároží zpevněná bosáží a dvě vysoké niky na severní straně.[6]

Historie

Motivací pro výstavbu se staly nevyhovující podmínky dosavadních zařízení pro ubytování vojska. Vodní kasárna z roku 1758 postrádala čistou vodu, což omezovalo možnosti v oblasti hygieny a vedlo k šíření infekčních nemocí.[4] Staroměstská kasárna byla vybudována v letech 1808 až 1810 a sloužila k ubytování dělostřelců.[7] Vzhledem k tomu, že budova byla vestavěna do prostoru bastionu č. 12, převzala jeho pětiúhelníkový tvar a slouží jako doklad umístění a tvaru této později zbořené součásti opevnění. Stavba byla označována též jako Rainerova kasárna.[2]

Jeden ze dvou rozměrných výklenků na severní straně budovy, snímek z roku 2014

Po zřízení nedalekých Špitálských kasáren (pozdější Hanácká kasárna) v roce 1845 význam Staroměstských kasáren poklesl.[4] Během první světové války sloužila kasárna také jako nouzová nemocnice – 30. září 1914 byly prostory s kapacitou 330 lůžek určeny pro ošetřování nemocných úplavicí. Ošetřeno bylo více než 10 000 osob.[8]

Za první republiky kasárna dál sloužila pro ubytování vojáků (umístěn zde byl 302. houfnicový pluk těžkého dělostřelectva),[9] příležitostně také jiným účelům. V únoru 1923 proběhla v jízdárně budovy celostátní výstava drůbeže a vodního ptactva.[10] Mezi lety 1924 a 1931 stála v prostoru mezi kasárnami, Moravskými tiskárnami a pozůstatkem hradeb 12 metrů vysoká sáňkařská dráha zvaná Kačalanda. Stavba patřila ke kasárnám, s nápadem na její vybudování přišli legionáři po návratu z Ruska. Vojáci se v zimě starali o její polévání vodou a zajištěno bylo také zapůjčování saní, šatna a občerstvení.[11] Ve 30. letech probíhala v prostoru kasáren také bezplatná žákovská výuka šermu pod vedením rotmistra Hildebranda.[12]

Plán dělostřeleckých dílen z roku 1809

Později fungovala budova kasáren jako sklad a jako školicí středisko. Od 3. 5. 1958 je stavba památkově chráněna.[6] V roce 2006 odprodala armáda kasárna společnosti Ivanu Kyselému a Tomáši Paclíkovi (společnost IP Moravia Real), s vazbami na Ivana Langera.[5] V roce 2011 nabídla společnost budovu městu, s tím, že po úpravách by v jejích prostorách mohly sídlit úřady. Město po konzultaci s architektem Ivanem Rullerem tuto možnost odmítlo.[13] Společnost později budovu i přilehlé pozemky udržovala a nabízela k developerskému využití.[14]

Vzhled

Kasárna v noci, fotografie z roku 2014

Kasárna jsou patrová (dvě nadzemní podlaží), bez sklepů, s pěti křídly.[6] Tento pětiboký půdorys kopíruje původní tvar barokního bastionu (bašty), na jehož místě byla kasárna vybudována. Fasády jsou hladké, jednoduché až strohé.[15] Člení je kordonová, bohatě profilovaná korunní římsa. Ve směru do Studentské ulice jsou nároží opatřena bosáží.[6] Zpevněná nároží jsou popisována také jako rustiková armatura.[15]

Pohled ze severu, snímek z roku 2024

Na severovýchodním a severozápadním nároží prolamuje fasádu dvoupatrový oblouk s nikou. Tyto vysoké, výrazné výklenky jsou dále zvýrazněny profilovanou bosáží a jednoduchou patkou, v jejich vrcholu se nachází zdvojený klenák.[6] Původně sloužily jako vchody a nájezdní rampy z budovy směrem na bastion. [4]

Okna směřující do Studentské ulice kryjí bohatě kované mříže. Okna v patře jsou doplněna podokenní a nadsazenou nadokenní římsou.[6] Portály ústící do dvou vjezdových průjezdů jsou lemovány plochými kamennými klenáky.[15] Vnitřní fasády na dvoře jsou jednoduché a hladké. Jsou doplněny jednoduchou průběžnou římsou, která odděluje přízemí a patro. Nad okny vstupu do dvora se nacházejí pozůstatky kamenného erbu, na němž bývala zřejmě vyobrazena orlice.[6]

V přízemních kójích se zachovaly žlaby pro koně.[16] Součástí kasáren byla také vnitřní pozorovací věž, ta se nicméně nedochovala.[4]

Odkazy

Reference

  1. ↑ HUDSKÝ, Jaroslav. Klášterní Hradisko 1914–1918: střípky z historie c. a k. vojenské nemocnice, jejich poboček a ostatních nemocnic a lazaretů v Olomouci během Velké války. Brno: Signum belli 1914, 2012. 131 s. ISBN 978-80-260-3137-6. S. 1. 
  2. ↑ a b KRYL, Tomáš. Procházky Olomoucí: Krok za krokem ulicemi města. Brno: CPress, 2018. 144 s. ISBN 978-80-264-1950-1. S. 68. 
  3. ↑ BISTŘICKÝ, Jan. Olomouc: průvodce městem a okolím. Olomouc: Votobia, 1998. 221 s. ISBN 80-7198-243-1. S. 135. 
  4. ↑ a b c d e HOFMAN, Petr. Bastionka reportuje: Staroměstská kasárna – špička tehdejší modernosti. Olomoucký report [online]. Reportica Media s.r.o., 2021-11-30 [cit. 2024-01-15]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b KLIMKOVÁ, Petra; ŠTOS, Jakub. Olomouc váhá: drahý nájem, nebo firma spojená s exministrem Langerem?. iDnes.cz [online]. MAFRA, a. s., 2011-03-17 [cit. 2024-01-15]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c d e f g Staroměstská kasárna [online]. Národní památkový ústav – památkový katalog [cit. 2024-01-15]. Dostupné online. 
  7. ↑ FIALA, Jiří. Pevnostní město: biedermeier. In: SCHULZ, Jindřich. Dějiny Olomouce, svazek 1. Olomouc: Univerzita Palackého, 2009a. ISBN 978-80-244-2368-5. S. 531.
  8. ↑ Hudský (2012), s. 75–76.
  9. ↑ Olomoucký archivní sborník. 2005, čís. 3, s. 111. ISSN 1214-4711. 
  10. ↑ Drůbežnická výstava v Olomouci. Lidové noviny. Únor 1923, roč. 31, čís. 58, s. 9. ISSN 1802-6265. 
  11. ↑ SCHINDLER, Antonín. Tajemná Olomouc aneb Olomouc, jak ji neznáte 4. Olomouc: Votobia, 2003. 85 s. ISBN 80-7220-271-5. S. 68–69. 
  12. ↑ Šerm. Národní listy. Prosinec 1932, roč. 72, čís. 252, s. 6. ISSN 1214-1240. 
  13. ↑ KLIMKOVÁ, Petra. Olomoučtí úředníci do kasáren nepůjdou, i když by byla levnější. iDnes.cz [online]. MAFRA, a. s., 2011-07-22 [cit. 2024-01-15]. Dostupné online. 
  14. ↑ Nabídka: Staroměstská kasárna, Studentská ulice 582, Olomouc [online]. IES MORAVIA REAL, a.s. [cit. 2024-01-15]. Dostupné online. 
  15. ↑ a b c MICHNA, Pavel; HAJN, Jan; KONEČNÝ, Pavel. Seznam nemovitých kulturních památek Olomouce. Olomouc: Památkový ústav, 1996. 85 s. ISBN 80-901473-9-9. S. 63. 
  16. ↑ Staroměstská kasárna [online]. IES MORAVIA REAL, a.s. [cit. 2024-01-15]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj