Starica

Starica Старица
znak
Poloha
Souřadnice	56°30′27″ s. š., 34°56′8″ v. d.
Nadmořská výška	175 m n. m.
Stát	Rusko Rusko
Federální okruh	Centrální
Oblast	Tverská
Tverská oblast na mapě Ruska
Starica Město na mapě Tverské oblasti
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel	7 676 (2018)[1]
Správa
Vznik	1297
Oficiální web	www.старицкийрайон.рф
Telefonní předvolba	48263
PSČ	171360
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Starica (rusky Старица) je město v Tverské oblasti v Ruské federaci. Při sčítání lidu v roce 2010 měla přes osm tisíc obyvatel.

Poloha a doprava

Starica leží na východním okraji Valdajské vrchoviny u ústí říčky Staricy do Volhy. Od Tveru, správního střediska oblasti, je vzdálena přibližně pětasedmdesát kilometrů jihozápadně.

Přibližně dvanáct kilometrů severozápadně od města leží železniční stanice Starica na trati Lichoslavl – Toržok – Ržev – Vjazma, která byla uvedena do provozu v roce 1878.

Dějiny

Sídlo zde vzniklo v roce 1297 jako pevnost Tverského velkoknížectví, která byla zprvu nazývána Gorodok (Городок) nebo Gorodesk (Городеск). Jméno Starica se objevuje později a město jej dostává až druhotně podle říčky.

Od roku 1485 se celé Tverské velkoknížectví i se Staricou stalo součástí Moskevského velkoknížectví.

Roku 1775 získala Starica status újezdního města. V 18. a 19. století byla důležitou součástí vodní cesty mezi Moskvou a Petrohradem.

Za druhé světové války byla Starica 12. října 1941 obsazena německou armádou a 1. ledna 1942 dobyta zpět jednotkami Kalininského frontu Rudé armády.

Rodáci

• Lev Fjodorovič Sabakin (1746 – 1813), mechanik a vynálezce
• Jevgenij Bronislavovič Pašukanis (1891 – 1937), právník

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Stariza na německé Wikipedii a Старица (город) na ruské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Starica na Wikimedia Commons

Zdroj