Staré proboštství

Staré proboštství
	Staré proboštství, v pozadí katedrála, vpravo obelisk
Poloha
Adresa	Praha 1, Hradčany, Česko
Souřadnice	50°5′25″ s. š., 14°24′0″ v. d.
Další informace
Kód památky	11719/1-922 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Pražský hrad)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Staré proboštství je označení pro dům čp. 48/IV, nacházející se v sousedství Svatovítské katedrály na III. nádvoří Pražského hradu.

Historie

Původně zde stál raně románský biskupský palác s kaplí z poloviny 11. století, sídlo pražského biskupa. Ten byl rozšířen a přestavován po roce 1142. Z mladší románské fáze je zachované sdružené okénko odkryté na jižní fasádě domu. Již ve 12. století biskup Jindřich Břetislav z rodu Přemyslovců přesunul biskupské sídlo do podhradí, kde při Juditině mostě vybudoval opevněný Biskupský dvůr. Dům koncem 15. století získala svatovítská kapitula a přestavěla jej.

Raně barokní budova vznikla za probošta Jana Františka Rasche z Aschenfeldu kolem roku 1662 další přestavbou. Interiéry byly upraveny za probošta Jana Mayera v 1. třetině 18. století. Dekorace sálu má štukovaný strop s alegorickými postavami čtyř hlavních křesťanských ctností a postavičkami andílků.

V minulosti budova sloužila jako obydlí probošta svatovítské kapituly, který zde měl také románskou kapli sv. Mořice. K severní stěně budovy byla koncem 19. století přistavěna předsíň novostavby pražské katedrály a cenná kaple kvůli ní zbořena.^[1] V roce 1950 budovu zkonfiskoval stát a užívaly ji správa Pražského hradu a prezidentská kancelář.

V současnosti budovu stále vlastní Kancelář prezidenta republiky. Podle dohody z roku 2010 byla budova poskytnuta Metropolitní kapitule katedrály k bezplatnému užívání.^[2] Jsou v ní umístěny kanceláře zaměstnanců svatovítské kapituly.

Popis

Nad portálem vchodu do budovy se nachází malovaný znak probošta Jana Františka Rasche z Aschenfeldu, který dal budovu barokně přestavět. Na jihozápadním nároží je umístěna pískovcová socha Svatého Václava od Jana Jiřího Bendla z roku 1662. Dále byla na jižní fasádu umístěna bronzová pamětní deska, kterou podle návrhu architekta Pavla Janáka vytvořil Karel Štípl. Na desce jsou jména obětí nacistické okupace z řad hradních zaměstnanců.