Stará známá písnička

Stará známá písnička
Původní název On connaît la chanson
Země původu FrancieFrancie Francie
Spojené královstvíSpojené království Spojené království
ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
Jazyk francouzština
Délka 120 min
Žánry romantická komedie
filmový muzikál
filmové drama
Scénář Agnès Jaoui
Jean-Pierre Bacri
Režie Alain Resnais
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role Pierre Arditi
Sabine Azéma
Jean-Pierre Bacri
André Dussollier
Agnès Jaoui
Lambert Wilson
Produkce Michel Seydoux
Ruth Waldburger
Bruno Pésery
Hudba Bruno Fontaine
Kamera Renato Berta
Kostýmy Jackie Budin
Střih Hervé de Luze
Výroba a distribuce
Premiéra Francie 12. listopadu 1997
Produkční společnosti Arena Films
Vega Film
Alia Film
Greenpoint Films
Ocenění Cena Louise Delluca (1997)
César pro nejlepší herečku ve vedlejší roli
Stará známá písnička na ČSFDKinoboxuFDbIMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stará známá písnička (originální francouzský název On connaît la chanson) je francouzský film režiséra Alaina Resnaise z roku 1997 Žánrově jde o lehké drama s komediálními prvky.

Ve filmu jsou použity ukázky z množství francouzských písní a šansonů, včetně nahrávek Gilberta Bécauda, Édith Piaf nebo Eddy Mitchell.

Děj

Odile Lalande chce koupit nový byt a to i přes tichý nesouhlas svého manžela Clauda, kterému se nelíbí hlavně úvěr, vybavení kterého by pro tento účel bylo nezbytné. Byt hledá také pořád nemocný Nicolas, a to na pověření své ženy. Zcela nebývalé množství obhlídek pro něj zabezpečuje realitní makléř Simon, ale pro Nicolase má každý byt nějakou vadu.

Simon se ve volném čase zúčastňuje turistických prohlídek, na kterých potká Camille, sestru Odile. Simon jí řekne, že píše rozhlasové hry a zabývá se dějinami, o svém skutečném zaměstnání se ale nezmiňuje. Vztah s Camille udržuje také Marc Duveyrier, který je shodou okolností Simonovým šéfem. Oba muži o sobě netuší, až pokud se náhodou nepotkají v kavárně. Simonovy naděje jsou kvůli Marcovi zklamány, později ale prozrazuje Odile, že její právě zakoupený byt byl prodražen, protože v sousedství se připravuje stavba obrovské bytovky, což bude mít za následek zničení hodnotného výhledu na Paříž, kvůli kterému měl byt nastavenou tak vysokou cenu. Tento fakt Marc před kupujícími zamlčel, jeho vztah s Camille je tak pochopitelně zničen.

Obsazení

Pierre Arditi Claude Lalande
Sabine Azéma Odile Lalande, Claudova žena
Jean-Pierre Bacri Nicolas
André Dussollier Simon, realitní makléř
Agnès Jaoui Camille, sestra Odile
Lambert Wilson Marc Duveyrier, Simonův šéf
Jane Birkinová Jane, žena Nicolase
Jean-Paul Roussillon otec Odile a Camille
Dominique Rozan
Jean-Chrétien Sibertin-Blanc
Jean-Pierre Darroussin
Jacques Mauclair
Bonnafet Tarbouriech
Nelly Borgeaud
Charlotte Kady
Claire Nadeau
Götz Burger
Françoise Bertin
Geoffroy Thiebaut
Pierre Meyrand
Delphine Quentin

Použité písně

  • Joséphine Baker: „J'ai deux amours“
  • Dalida & Alain Delon: „Paroles, paroles“
  • Charles Aznavour: „Et moi dans mon coin“
  • René Koval: „C'est dégoutant mais nécessaire“
  • Simone Simon: „Afin de plaire à son papa“
  • Gaston Ouvrard: „Je n'suis pas bien portant“
  • Albert Préjean: „Je m'donne“
  • Jacques Dutronc: „J'aime les filles“
  • Michel Sardou: „Déjà vu“
  • Gilbert Bécaud: „Nathalie“
  • Maurice Chevalier: „Dans la vie faut pas s'en faire“
  • Arletty: „Et le reste“
  • Édith Piaf: „J'm'en fous pas mal“
  • Alain Bashung: „Vertige de l'amour“
  • Sheila: „L'école est finie“
  • Serge Lama: „Je suis malade“
  • Léo Ferré: „Avec le temps“
  • Henri Garat: „Avoir un bon copain“
  • Jane Birkinová: „Quoi“
  • France Gall: „Résiste“
  • Henri Garat: „Amusez-vous“
  • Henri Garat: „La Tête qu'il faut faire“
  • Alain Souchon: „Sous les jupes des filles“
  • Eddy Mitchell: „La Dernière Séance“
  • Sylvie Vartan: „La Plus Belle pour aller danser“
  • Serge Gainsbourg: „Je suis venu te dire que je m'en vais“
  • Eddy Mitchell: „Je vous dérange“
  • Téléphone: „Ça (c'est vraiment toi“
  • Dranem: „Quand on perd la tête“
  • Johnny Hallyday: „Ma gueule“
  • Pierre Perret: „Mon p'tit loup“
  • Claude François: „Le Mal-aimé“
  • Michel Jonasz: „J'veux pas qu'tu t'en ailles“
  • Julien Clerc: „Ce n'est rien“
  • Claude François: „Chanson populaire“
  • Eddy Mitchell: „Blues du blanc“

Ocenění

César 1998

Ocenění
Nominace

Jiná ocenění

Externí odkazy

Zdroj