Stará rychta – Havelská brána

Stará rychta
Havelská brána
Účel stavby

instituce

Základní informace
Sloh gotický, renesanční
klasicistní
Architekti anonym
Ignác Jan Nepomuk Palliardi
Přestavba 1598; kolem 1798
Současný majitel město Praha
Poloha
Adresa Rytířská čp. 404/I, č.o. 12
, 110 00 Praha 1-Staré Město, ČeskoČesko Česko
Ulice Rytířská a Na Můstku
Souřadnice 50°5′4,95″ s. š., 14°25′20,18″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky 38473/1-199 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bývalá Stará rychta a Havelská brána, je původem gotický měšťanský dům čp. 404/I na nároží Rytířské ulice 12 a ulice Na můstku v Praze na Starém Městě]. Od roku 2003 slouží z větší části Hygienické stanici hl. m. Prahy.

Od roku 1958 je dům chráněn jako kulturní památka.[1]

Historie

Dům s věží vznikl nad příkopem opevnění Havelského města a Starého Města, sloužil jako rychta a městská a byl součástí městské brány. První písemná zpráva zaznamanala dům na Novém, to jest Havelském tržišti (in Novo foro) v letech 1357-1360, kdy jej vlastnil Bořita/Worschuta a po něm zakoupil dvorec pro svého bratra biskup mindenský. V roce 1364 je charakterizován proti domu Matěje od věže a mezi léty 1409-1428 jako rychtářův dům, dvorec či věž[2] Východní křídlo domu bylo přistavěno v letech 1490-1494. Od roku 1549 zde sídlil apelační soud. V přízemí byly krámce a sklady pláten, lékárna a vinný šenk (od roku 1687 pivnice). Po bělohorské bitvě byl dům zkonfiskován pro město, které jej pronajímalo migrujícím divadelním společnostem italským i německým k jejich představením. Rozsáhlé prostory sloužily také jako sklady zboží. Dům měl ve sklepě vězení, v němž se i po jeho zrušení ještě roce 1817 dochovaly klády, řetězy a železné kruhy.[3] V současnosti slouží přízemí restauracím a cestovní agentuře, v patrech bydlí nájemníci, ale z větší části dům od roku 2003 slouží Hygienické stanici hl. m. Prahy.

Popis

Nejstarší osídlení je doloženo archeologickým nálezem fragmentu románského zdiva ve sklepě domu, souvisí se založením Havelského Města v letech 1232–1234 králem Václavem I..[4] Pravděpodobně již tehdy byl nárožní dům s věží úřadem staré rychty. K tomuto domu byla při opevňování Starého Města koncem 13. století přistavěna zadní (jižní) budova, označovaná jak Havelská brána. Po založení Nového Města byla zrušena.

Po zásadní renesanční přestavbě kolem roku 1588 zde bydlel primátor Václav Krocín z Drahobejle. Dům získal nynější renesanční portál z pískovce. Dvojice jónských sloupů nese překlad s vyloženou preofilovanou římsou. Na římce býval nápisSenatus populusque Urbis Veteropragensis hac aedes posteritati renovat. Fasádu zdobila sgrafita, údajně s výjevem pronásledování křesťanů pohany v čele s kněžnou Drahomírou, sgrafita měla být při klasicistní obnově domu roku 1782 zabílena. [5] V průjezdu jsou renesanční křížové klenby s výraznými hřebínky a renesanční portálek bez vrat. Architekt Ignác Palliardi přestavěl dům na nájemní obytnýː zvýšil západní křídlo, do dvora na třetí straně přistavěl pavlačey a upravil uliční fasádu do tří symetrických dílůː pětiosý střední rizalit je završený trojúhelným štítem (v němž podle Langweilova modelu Prahy býval plastický staroměstský znak) a postranní fasády s mansardovými okénky. Do ulice Na můstku má dům 9 okenních os.[6]

Čtyřkřídlý hloubkově řešený dům má obdélný dvůr, na jižní (zadní) straně cenné barokní arkády, na dvou protilehlých stranách s architektonicky rovněž cenné pavlače nesené kamennými krakorci. Podle fotografií současný stav odpovídá historické situaci před sto lety.[7]

Galerie

  • Pohled přes Rytířskou ulici
    Pohled přes Rytířskou ulici
  • Vstupní portál
    Vstupní portál
  • Dvorní křídla domu
    Dvorní křídla domu
  • Renesanční schodiště
    Renesanční schodiště

Odkazy

Reference

  1. ↑ Stará rychta
  2. ↑ TOMEK I, 1866, s. 129-130
  3. ↑ RUTH, III., 1907, s. 928
  4. ↑ Praha archeologická
  5. ↑ VLČEK 1996, s. 286 podle svědectví Jaroslava Schallera (1796)
  6. ↑ VLČEK 1996, s. 286
  7. ↑ Archiv hl.m. Prahy, fotografie dvora z roku 1926

Literatura

  • RUTH, Františekː Kronika královské Prahy a obcí sousedních III., Praha ː Körber 1907, s. 928
  • TOMEK, Václav Vladivojː Základy starého místopisu pražského 1., Staré Město. Praha 1866, s.129-133
  • TOMEK, Václav Vladivojː Dějepis města Prahy, II.díl, 2. vyd. Praha 1892, s. .
  • VLČEK, Pavel a kol.: Umělecké památky Prahy. Staré Město a Josefov. Praha : Academia, 1996: s.285. ISBN 80-200-0563-3

Externí odkazy

Zdroj