Stará Úhlava

Zdroje k infoboxuPřírodní památka; Stará Úhlava
	IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
	Přírodní památka Stará Úhlava
Základní informace
Vyhlášení	1. května 1988
Vyhlásil	Okresní národní výbor Klatovy
Nadm. výška	374–374 m n. m.
Rozloha	0,59 ha
Poloha
Stát	Česko
Okres	Klatovy
Umístění	Kokšín
Souřadnice	49°28′0,84″ s. š., 13°16′33,6″ v. d.
	Stará Úhlava
Další informace
Kód	1076
	Obrázky, zvuky či videa na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stará Úhlava je přírodní památka jižně od města Švihov v okrese Klatovy. Oblast spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Chráněné území o výměře 0,5855 ha představuje zbytek starého meandrujícího koryta řeky Úhlavy, které leží mezi regulovaným řečištěm Úhlavy a zalesněným vrchem Švábí. Důvodem ochrany je slepé rameno řeky, které je již bez spojení s novým korytem řeky. Tvoří významný geomorfologický a krajinný prvek s výskytem chráněných druhů rostlin.

Historie

Řeka Úhlava, která byla dříve uváděna i pod názvem Bradlava, mívala v oblasti Švihova tok s mnoha zákruty a meandry. Díky tomu bývala široká údolní niva dle historických záznamů v minulosti velmi podmáčená a odehrávaly se zde četné záplavy. Z tohoto důvodu byly v letech 1935–1948 zrealizovány plošné meliorace zdejších pozemků a bohatě meandrující tok řeky Úhlavy byl napřímen a upraven od obce Malechov k obci Švihov. Břehy regulovaného toku byly později osázeny vlhkomilnými dřevinami, zejména javory. Dnešní tok řeky je spíše umělým kanálem.

Regulací toku byly odříznuty četné meandry, z nichž vznikly slepé tůně. Tyto zbytky meandrů byly postupně zavezeny a srovnány s okolním povrchem. Území dnešní přírodní památky Stará Úhlava patří k jednomu z posledních nezavezených meandrů. Díky zachování části původního řečiště máme možnost vidět, jak řeka vypadala před spoutáním do narovnaného koryta. Fragment slepého říčního ramene s funkční tůní mohl být ještě delší, pokud by již dříve nedošlo k zavezení úseku starého koryta navazujícího v podobě liniového vrbového porostu.

Zbytek starého říčního ramene je trvale zaplavený vodou a vytváří jednolitou tůň, což umožňuje existenci a rozvoj vodní vegetace. Voda v tůni není stojatá, nevýrazně proudí. Do starého říčního ramene se dostává voda ze sběrného příkopu při úpatí vrchu Švábí. Tento příkop byl vybudován pro odvodnění přilehlých pozemků v návaznosti na regulaci řeky.