Stanová vysočina
| Stanová vysočina Становое нагорье | |
|---|---|
 Pohled na Jihomujský hřbet z Bauntovské kotliny
| |
| Nejvyšší bod | 3 072 m n. m. (Pik BAM) |
| Délka | 700 km |
| Nadřazená jednotka | Jihosibiřské hory |
| Světadíl | Asie |
| Stát |
 Rusko
|
 Mapa pohoří v okolí Bajkalu; Stanová vysočina vpravo nahoře. | |
| Horniny | břidlice, rula, žula |
| Povodí | Lena, Jenisej |
| Souřadnice | 56°35′26″ s. š., 116°47′29″ v. d. |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Stanová vysočina (rusky Становое нагорье – Stanovoje nagorje) je horský systém v jižní části ruského dálného východu. Vysočina se táhne od severního výběžku Bajkalu na západě až k řece Oljokmě na východě, kde přechází ve Stanové pohoří. Je tvořena několika hřebeny a rozsáhlými kotlinami v nadmořské výšce 500 až 1 000 m. Její délka je zhruba 700 km.
Geografie
Vysočina zahrnuje několik kotlin, z nich nejvýznamnější jsou Hornoangarská (rusky Верхнеангарская), Mujsko-kuandinská (rusky Муйско-Куандинская) a Hornočarská (rusky Верхнечарская), a vysohorských hřbetů, které uvádí následující tabulka:
| Hřbet | rusky | nejvyšší bod | Název | rusky |
|---|---|---|---|---|
| Jihomujský | Южно-Муйский | 3 067 m | Mujskij Gigant | Муйский Гигант |
| Severomujský | Северо-Муйский | 2 537 m | - | |
| Kodar | Кодар | 3 072 m | Pik BAM | пик БАМ |
| Udokan | Удокан | 2 561 m | - | |
| Kalarský hřbet | Каларский | 2 519 m | Skalistyj Golec | Скалистый Голец |
Geologie
Pohoří je tvořeno především krystalickými a přeměněnými horninami. Jsou zde naleziště zlata, mědi, fluoritu a černého uhlí.
Flora
Bažinatá dna kotlin jsou porostlá podmáčenými loukami. Od úpatí hor až do hranice lesa, která je v nadmořské výšce 1 200 m, se rozprostírá tajga. Výše roste řídký les nebo tam je alpinská tundra.
Odkazy
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Stanová vysočina na Wikimedia Commons
- (rusky) Ruský federální kartografický portál, doporučené výseky: O-49, O-50, N-49, N-50
