Stanisław Tilich

Stanisław Tilich
Stanisław Tilich (16. května 2014)
Stanisław Tilich (16. května 2014)
3. předseda Saské státní vlády
Ve funkci:
2008 – 2017
Předchůdce Georg Milbradt
Nástupce Michael Kretschmer
70. předseda Spolkové rady
Ve funkci:
2015 – 2016
Předchůdce Volker Bouffier
Nástupce Malu Dreyerová
6. předseda saské CDU
Ve funkci:
2008 – 2017
Předchůdce Georg Milbradt
Nástupce Michael Kretschmer
4. Saský státní ministr financí
Ve funkci:
2007 – 2008
Předchůdce Horst Metz
Nástupce Georg Unland
3. Saský státní ministr životního prostředí a zemědělství
Ve funkci:
2004 – 2007
Předchůdce Steffen Flath
Nástupce Roland Wöller
Stranická příslušnost
Členství Křesťanskodemokratická unie (od 1990)
Křesťansko-demokratická unie (1987–1990)
Narození 10. dubna 1959 (64 let)
Nowa Wjeska
Národnost Lužičtí Srbové
Choť Veronika Tillich
Alma mater Technická univerzita Drážďany
Serbski gymnazij Budyšin
Profese politik
Náboženství římskokatolická církev
Ocenění velký záslužný kříž s hvězdou a šerpou Záslužného řádu Spolkové republiky Německo (2018)
Commons Stanislaw Tillich
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stanislaw Rudi Tillich (lužickosrbsky Stanisław Tilich, * 10. dubna 1959, Neudörfel) je čelný německý politik lužickosrbské národnosti, člen CDU, od 28. května 2008 do 12. prosince 2017 třetí předseda vlády Svobodného státu Sasko a bývalý prezident Spolkové rady[1].

Dne 18. října 2017, tj. zhruba tři týdny po neuspokojivém výsledku CDU ve volbách do Německého spolkového sněmu, veřejně oznámil svůj záměr odstoupit k prosinci roku 2017 z funkce ministerského předsedy Svobodného státu Sasko, a to s vůlí předat funkci někomu mladšímu. Jako budoucího kancléře za sebe navrhl svého stranického kolegu Michaela Kretschmera.[2][3][4]

Život

Stanislaw Tillich se narodil v malé vesnici Neudörfel (srb. Nowa Wjeska), kde se naprostá většina (89%) obyvatel stále hlásí k hornolužické národnosti. Jeho otec Rudi Tillich (1929-2007) a matka Katharina rozená Korjeńkec (1931) byli aktivními členy Domowiny a v rodině se mluvilo výhradně lužickou srbštinou, takže dle svých slov se německy musel naučit od sousedů[5]. Přestože se každý z rodičů hlásil k jiné konfesi, otec k evangelické a matka ke katolické, svého syna vychovali jako katolíka.

Absolvoval srbskou základní školu v Panschwitz-Kuckau (Pančicy-Kukow) a poté navštěvoval lužickosrbské gymnázium v Budyšíně, kde taky v roce 1977 složil maturitní zkoušku. Po splnění základní vojenské služby (1977-1979) studoval strojírenství na Technické univerzitě v Drážďanech (1979-1984), a následně nastoupil do státního elektrotechnického podniku ve městě Kamenz (Kamjenc). V letech 1987-1989 působil v okresní správě Kamenze a dokončil postgraduální studium v Lipsku[6]. S pádem Berlínské zdi načas přešel do podnikatelské sféry, ale od roku 1995 se rozhodl plně věnovat politické dráze.

Stanislaw Tillich je ženatý, s manželkou Veroniku (1959) mají dvě děti, Milana (1981) a Danu (1983). V dubnu 2015 se přestěhovali z Pančicy-Kukow a nyní bydlí v Weißen Hirsch u Drážďan. Tillichův tchán je původem Polák, který byl za války nasazen v Lužici na nucené práce, oženil se zde však s Lužickou Srbkou a do Polska se už nevrátil.

Politický život

Tillichova politická kariéra začala v říjnu 1987 vstupem do strany Křesťanskodemokratické unie (zkráceně CDU). V květnu 1989 se stal místopředsedou okresní správy Kamenz, v března 1990 byl zvolen poslancem prvního celoněmeckého spolkového parlamentu. Mezi lety 1994 až 1999 působil jako poslanec v Evropském parlamentu a jako místopředseda rozpočtového výboru Evropské unie. Od roku 1992 až do 1999 byl členem předsednictva Evropské lidové strany.

V roce 1999 přešel z Bruselu do regionální politiky, od voleb 2004 zastává mandát v saském zemského sněmu. Vykonával funkci saského ministra pro spolkové a evropské záležitosti (1999-2002), vedoucího saského kancléřství (2002-2004), saského ministra životního prostředí a zemědělství (2004-2007) a saského ministra financí (2007-2008). Dne 28. května 2008 ho zemský sněm zvolil saským premiérem, kterýžto post dokázal obhájit i ve volbách 2009 a 2014. Od roku 2010 patří k nejužšímu vedení spolkové strany CDU (20členná výkonná rada), v letech 2015 a 2016 pak předsedal horní komoře (Spolkové radě) německého parlamentu. Jako zástupce Saska působí od října 2016 ve výboru pro věci zahraniční.

Dle průzkumů veřejného mínění si v roce 2012 Tillichova saská CDU udržovala nejvyšší úroveň podpory ze všech německých politických stran ve všech 16 spolkových státech; pročež komentátoři Tillicha označili jako „druhého nejmocnějšího politika z bývalého komunistického východu (Německa)“ hned po kancléře Angele Merkelové[7]. Stanislaw Tillich je oceňován pro své jazykové dovednosti, díky kterým může s polskými i českými představiteli vést dialog bez tlumočníka. Kromě rodné hornolužické srbštiny a němčiny totiž mluví plynně polsky a dobře zvládá i angličtinu, francouzštinu a češtinu, v omezené míře snad i italštinu a ruštinu.[8]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Umí česky. Stal se ale premiérem v Sasku[nedostupný zdroj], Tomáš Procházka, Pražský deník
  2. ↑ Sachsen: Stanislaw Tillich kündigt Rücktritt in Sachsen an. Saarbrücker Zeitung [online]. 2017-10-18 [cit. 2017-10-20]. Dostupné online. 
  3. ↑ marf./dpa/epd/Reuters. Nach schlechtem CDU-Ergebnis: Stanislaw Tillich tritt zurück. FAZ.NET [online]. 2017-10-18 [cit. 2017-10-20]. Dostupné online. 
  4. ↑ Paukenschlag in Dresden: Tillich kündigt Rücktritt an – Kretschmer soll Nachfolger werden. www.lvz.de [online]. 2017-10-18 [cit. 2017-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-10-19. (německy) 
  5. ↑ www.landesvorsitzender.cdu-sachsen.de. www.landesvorsitzender.cdu-sachsen.de [online]. [cit. 2017-07-03]. Dostupné online. 
  6. ↑ Profil: Stanislaw Tillich | FTD.de. archive.is. 2012-08-02. Dostupné online [cit. 2017-07-04]. 
  7. ↑ Merkel’s Tough Love Crisis Stance Key to 2013 Vote, Tillich Says. Bloomberg.com. Dostupné online [cit. 2017-07-03]. 
  8. ↑ Sächsischer Landtag wählt Tillich. stern.de. 2008-05-28. Dostupné online [cit. 2017-07-22]. (německy) 

Související články

Externí odkazy

Zdroj