Stanislav Bechyně
| Ing. Stanislav Bechyně, DrSc. | |
|---|---|
 | |
| Narození |
20. července 1887 Přibyslav  Rakousko-Uhersko
|
| Úmrtí |
15. října 1973 (ve věku 86 let) Praha  Československo
|
| Bydliště | rodný dům Stanislava Bechyně |
| Alma mater | České vysoké učení technické v Praze |
| Povolání | stavitel statik vysokoškolský pedagog |
| Zaměstnavatel | České vysoké učení technické v Praze |
| Titul | Ing. Dr.h.c. |
| Ocenění |
Řád práce  Zlatá Felberova medaile[1] Řád republiky  Zlatá plaketa ČSAV Za zásluhy o vědu a lidstvo[2] |
| Příbuzní | bratr Jan Bechyně synovec Jan Bechyně |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Stanislav Bechyně (20. července 1887 Přibyslav – 15. října 1973 Praha) byl český konstruktér a pedagog. Jeho stěžejními díly jsou železobetonové konstrukce, a kamenné a betonové mosty.
Jako jeden z prvních konstruktérů dokázal ocenit vlastnosti betonu, a ty pak, s velkou dávkou invence, využíval ve svých projektech. Z jeho popudu vznikl i nový obor, stavitelství kamenných a betonových mostů, jemuž se věnoval publikačně i pedagogicky.
Životopis
Po vystudování reálného gymnázia v Novém Městě na Moravě studoval Bechyně stavební inženýrství na Vysoké škole technické v Praze (dnešní ČVUT), kde absolvoval roce 1910, s vynikajícím prospěchem. Zde byl také jmenován roku 1920 řádným profesorem statiky a dynamiky staveb železobetonu.[3] Jako pedagog působil na Stavební fakultě ČVUT až do roku 1958.[4]
Za svou vědeckou a odbornou práci byl oceněn řadou vyznamenání (Řád práce, Zlatá Felberova medaile, Řád republiky, Zlatá plaketa ČSAV Za zásluhy o vědu a lidstvo). Roku 1953 byl zvolen akademikem ČSAV, v roce 1955 obdržel státní cenu 1. stupně Klementa Gottwalda, roku 1972 získal čestný titul doktora technických věd (Dr. h. c.) Českého vysokého učení technického v Praze.[5]
Po absolutoriu na vysoké škole nastoupil k nově vzniklé stavební firmě Dr. Ing. Karel Skorkovský, zabývající se stavbou betonových konstrukcí.[6] Pro vojenskou správu vyvinul Ing. Bechyně speciální recepturu portlandského cementu (nazývanou A cement), používanou při stavbě československého opevnění. Tento typ cementu měl prodloužený počátek doby tuhnutí, díky čemuž bylo zajištěno dobré propojení jednotlivých vrstev betonu, a také se omezilo množství hydratačního tepla, vytvářeného při tuhnutí.[7]
Stanislav Bechyně zemřel v Praze, ale pochován byl, podle svého přání, v rodné Přibyslavi, kde je po něm pojmenováno i náměstí v centru města.
Dílo
Nejznámější stavbou je bezesporu palác Lucerna a Veletržní palác v Praze, ale věnoval se i průmyslovým stavbám, které odrážejí funkcionalismus a precizní zvládnutí použitých materiálů. Jeho projekt mostu přes Nuselské údolí, se třemi oblouky, se ovšem nakonec realizace nedočkal.[4]
Díla v Československu
- cementárna Králův Dvůr
- hangáry Letňany
- most v Hořepníku - jeden z prvních železobetonových mostů v Česku (obloukový most se zavěšenou mostovkou a táhlem) (1913)
- železárna Hrádek u Rokycan (1915) – doktorská disertační práce
- automobilka Praga Praha Libeň (1916) – unikátní stavba (sloupy z ovinuté litiny a hřibové stropy)
- nosná konstrukce paláce Lucerna v Praze (1919)
- skladiště Kostelec nad Labem – parabolická skořepinová konstrukce
- Stránovský viadukt – železniční most u Mladé Boleslavi (1924)
- ocelárna Kladno
- most přes řeku Chrudimku v Pardubicích (1935)
- dálniční most Senohraby (1944)
- most přes řeku Váh v Komárně – plochý oblouk s rozpětím 112,5 m a vzepětím pouze 8,5 m, výška průřezu ve vrcholu pouze 1,12 m
- přesun děkanského kostela v Mostě
Díla v Praze
Napomáhal ale i s rekonstrukcemi stavebních památek v Praze:
- přesun rotundy Máří Magdaleny u Čechova mostu
- úprava mostovky na Karlově mostě
- rekonstrukce Anežského kláštera
- podchycení budovy Národního technického muzea při stavbě letenského tunelu
Publikace
Sepsal také řadu publikací, do kterých shrnul svoje vědomosti o mostech a jiných betonových stavbách.
- Betonové stavitelství
- Stavitelství mostů kamenných a betonových
- Technický průvodce
- Mosty trámové a rámové
- Mosty obloukové
Odkazy
Reference
- ↑ ČVUT, OCEŇOVÁNÍ VE VĚDĚ A VÝZKUMU, Felberova medaile
- ↑ Masarykův ústav, Plaketa Za zásluhy o vědu a lidstvo. www.mua.cas.cz [online]. [cit. 2020-09-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-03-27.
- ↑ BARTOŠ, Josef; KOVÁŘOVÁ, Stanislava; TRAPL, Miloš. Osobnosti českých dějin. Olomouc: ALDA, 1995. ISBN 80-85600-39-0. Kapitola Bechyně Stanislav, s. 15–16.
- ↑ a b CODR, Milan; ČERNÝ, Jiří. Přemožitelé času sv. 4. 1.. vyd. Praha: Mezinárodní organizace novinářů, 1988. Kapitola Stanislav Bechyně, s. 57–61.
- ↑ Významné osobnosti, jímž byl udělen čestný doktorát ČVUT v Praze. www.cvut.cz [online]. [cit. 2013-01-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-11-04.
- ↑ Budoucnost patří betonu. Euro.cz [online]. 2005-03-14 [cit. 2019-02-10]. Dostupné online.
- ↑ MIKOLÁŠEK, Jakub. Tunel [online]. Česká tunelářská asociace ITA-AITES, z. s, 02.2012 [cit. 2019-02-10]. Dostupné online.
Literatura
- Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století. I., A–M / Milan Churaň a kol.. 2. vyd. Praha: Libri, 1998. 467 s. ISBN 80-85983-44-3. S. 33–34.
- Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 40.
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století I. A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 69.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 3. sešit : Bas–Bend. Praha: Libri, 2005. 264–375 s. ISBN 80-7277-287-2. S. 342–343.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Stanislav Bechyně na Wikimedia Commons
- Stanislav Bechyně na stránkách Městského muzea Přibyslav
