Stanisław Sozański

Dr. Stanisław Sozański
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1901 – 1907
Stranická příslušnost
Členství Polský klub
Narození 1859
Kornalovyči
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 19. března 1939
Kornalovyči
PolskoPolsko Polsko
Příbuzní Feliks Marian Sozański (bratr)
Alma mater Jagellonská univerzita
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Stanisław Sozański (1859[1]Kornalovyči[2] – 19. března 1939[1][3]Kornalovyči[3]) byl rakouský politik polské národnosti z Haliče, na počátku 20. století poslanec Říšské rady.

Biografie

V roce 1885 získal titul doktora práv na Jagellonské univerzitě.[2] Roku 1890 byl jmenován adjunktem okresního soudu v Drohobyči. Uvádí se jako rytíř Dr. Stanislaus Sozański.[4] Byl poradcem ministerstva spravedlnosti a školství ve Vídni.[1] V roce 1888 působil ve Vídni jako úředník ministerstva financí.[5]

Působil i jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách roku 1901 za kurii velkostatkářskou v Haliči, obvod Sambor.[6]

V roce 1901 se uvádí jako kandidát Polského klubu.[7]

V roce 1927 daroval své rozsáhlé majetky Polské akademii věd. Šlo o pozemkovou držbu v lokalitách Kornałowice, Hordynia, Kranzberg, Dublany, Grabowiec a Białoskórka. Část rodinných uměleckých sbírek věnoval Sozański krakovské knihovně Biblioteka Jagiellońska.[1] Zemřel v březnu 1939.[3]

Jeho bratr Feliks Marian Sozański byl rovněž politicky aktivní. Zasedal coby poslanec Haličského zemského sněmu.[1]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e Feliks Marian Sozański [online]. ipsb.nina.gov.pl [cit. 2016-01-15]. Dostupné online. (polsky) 
  2. ↑ a b Kuryer Lwowski, 1. 6. 1885, s. 2.
  3. ↑ a b c ROCZNIK POLSKIEJ AKADEMII UMIEJĘTNOŚCI, ROK 1938/1939, KRAKÓW 1945 [online]. rcin.org.pl [cit. 2016-01-15]. Dostupné online. (polsky) 
  4. ↑ Wiener Zeitung, 23. 3. 1890, s. 1.
  5. ↑ SIENKIEWICZ, Henryk. Listy: Henryk Józef Sienkiewicz - Jadwiga Sienkiewiczówna - Helena Sienkiewiczówna - Lucjan Sieńkiewicz, Svazek 4,Díl 3. [s.l.]: Państwowy Instytut Wydawniczy, 2008. 666 s. Dostupné online. ISBN 9788306031461. S. 103. (polsky) 
  6. ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  7. ↑ Neue Freie Presse, 16. 1. 1901, s. 4.

Zdroj