Stakčín

Stakčín
Pravoslavný chrám svaté Trojice
Pravoslavný chrám svaté Trojice
Poloha
Souřadnice 49°0′5″ s. š., 22°13′48″ v. d.
Nadmořská výška 260 m n. m.
Stát SlovenskoSlovensko Slovensko
Kraj Prešovský
Okres Snina
Tradiční region Horní Zemplín
Stakčín
Stakčín
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 16,774 km²
Počet obyvatel 2 393 (2021)[1]
Hustota zalidnění 142,7 obyv./km²
Správa
Status obec
Starosta Ing. Dušan Kolcun (2022)
Vznik 1317 (první písemná zmínka – Zaktson)
Oficiální web stakcin.eu
E-mail oustakcin@stonline.sk
Telefonní předvolba 057
PSČ 067 61
Označení vozidel (do r. 2022) SV
NUTS 520829
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stakčín (do roku 1902 Sztakcsin, maďarsky Takcsány, rusínsky Стащін)[2] je obec na Slovensku v okrese Snina. Žije zde přibližně 2 400[1] obyvatel. Rozloha obce je 16 774 hektarů.[3]

Příroda

Obec se nachází v údolí řeky Cirochy, mezi Sninou a Starinou, u soutoku potoků Ternovce a Oľchovce. Je obklopená na jihu jižním úpatím masivu Nastaz, který je součástí Bukovských a Vihorlatských vrchů. Na většině území obce se rozkládá Národní park Poloniny. Jsou zde národní přírodní rezervace Pľaša a Pod Ruským, přírodní rezervace Grúnik, Ruské.

Historie

Dávné osídlení této oblasti naznačují dva archeologické nálezy – masivní oštěp z opálového rohovce pocházející z mladší doby kamenné a bronzová sekerka s tulejí a ouškem řazená do pozdní doby bronzové.[4]

V roce 1317 daroval uherský král Karel I. Robert aristokratickému úředníkovi Filipu I. Drugetovi územní majetky včetně Stakčína.[3][4]

Pravděpodobně v druhé polovině 14. století nebo v 15. století se do Stakčína přistěhovalo četné rusínské obyvatelstvo se šoltysem.[3] Z roku 1492 pochází první záznam o obyvateli vsi, který byl členem zbojnické družiny Fedora Hlavatého.[4] V bardějovském archivu se nachází dopis, ve kterém členové této družiny vypovídali bardějovským měšťanům nepřátelství za popravu svých druhů.[zdroj?] První údaje jsou zachovány z 30. března 1492, kdy zbojnická družina přepadla panské majetky u Svidníka.[zdroj?]

V roce 1600 zde bylo obydleno 61 domů, 1–2 domy šoltysů, dům faráře a chrám.[zdroj?] Z roku 1612 pochází zmínky o velkostatku založeném rodem Drugetů, jehož součástí byly vodní mlýn, vodní pila, a později i pálenice a krčma.[3] V letech 1641–1645 se rozšířila epidemie cholery, která téměř o polovinu snížila počet obyvatel, následkem čehož se zhoršily sociální poměry a rozšířilo zbojnictví.[zdroj?] Roku 1657 rolníci odepřeli poslušnost pánovi a vzniklo rusínské rolnické povstání.[zdroj?]

Na počátku první světové války, v listopadu 1914, pronikla ruská 48. pěší divize vedená generálem Lavrem Kornilovem[5] přes Ruské sedlo a Stakčín do Humenného, přičemž ve Stakčíně a v jeho okolí došlo k těžkým bojům; boje probíhaly v oblasti až konce května 1915.[4][6][7]

Do rozpadu Rakousko-Uherska v roce 1918 byl Stakčín součástí Uherska, následně byl součástí Československa až do 14. března 1939, kdy byla vyhlášen samostatný Slovenský stát, jehož součástí se stala i tato obec. Již od 4. dubna 1939 byl v důsledku malé války Stakčín součástí Maďarska. Během této doby bylo ze Stakčína do koncentračních táborů deportováno 120 Židů. Od října 1944 probíhaly ve Stakčíně a v jeho okolí těžké boje mezi německou armádou a Rudou armádou, při kterých bylo z 277 domů 114 úplně zničeno a 147 silně poškozeno. Obec byla osvobozena dne 24. listopadu 1944 a po skončení války se opět stala součástí Československa. Při osvobozovacích bojích padlo 218 sovětských vojáků.[4]

V letech 1956–1959 byla v obci postavena nová základní škola. V roce 1957 byl v důsledku zákazu řeckokatolické církve zbourán zdejší chrám z roku 1772, v jehož základech byl v roce 1994 postaven a vysvěcen nový chrám Ochrany přesvaté Bohorodičky.[3][4]

V letech 1976–1987 byla v oblasti vybudována vodní nádrž Starina, při jejíž stavbě bylo zlikvidováno sedm obcí (Dara, Ostružnica, Ruské, Smolník, Starina, Veľká Poľana, Zvala) a jejich území bylo v roce 1987 včleněno do katastru Stakčína.[4]

Stavby a památky

  • pomník padlým v první světové válce[4]
  • pravoslavný chrám Seslání Ducha svatého (v jiných zdrojích označovaný jako chrám Svaté trojice[8]), postavený v roce 1955 dle návrhu Andreje Kolomackého[3][4]
  • řeckokatolický chrám Ochrany přesvaté Bohorodičky, postavený v roce 1994[3][4]
  • římskokatolický kostel svatého Pia X., postavený v roce 1995[3][4]

Vojenské hřbitovy

  • vojenský hřbitov z první světové války, na kterém je pochováno nejméně 959 vojáků, projektantem hřbitova byl József Lamping.[4][6]
  • blízko tohoto hřbitova jsou uloženy ostatky 117 rakousko-uherských vojáků, které byly přeneseny z vojenského hřbitova v zaniklé obci Starina.[4][6]

Doprava

Obec je dostupná jak autobusovou, tak i vlakovou dopravou. V obci je celkem osm autobusových zastávek a jedna železniční stanice, která je nejvýchodnějším vlakovým nádražím na Slovensku. Železnice v obci existuje již od roku 1912, kdy byla dokončena trať mezi Humenným, Sninou a Stakčínem.[4]

Významné osobnosti

  • Vasiľ Duchnovič – rusínský řeckokatolický farář, otec Alexandera Duchnoviče[3]
  • Anna Jaburová (1898–1984) – rusínská lidová zpěvačka[3][9]
  • Juraj Kolinčák (1909–1984) – rusínský lidový básník[3]

Fotogalerie

  • Pohled na obec ze Sninského kameňa
    Pohled na obec ze Sninského kameňa
  • Řeckokatolický kostel
    Řeckokatolický kostel
  • Římskokatolický kostel
    Římskokatolický kostel
  • Osobní vlak v železniční stanici
    Osobní vlak v železniční stanici
  • Kaštel
    Kaštel
  • Obecní úřad s ubytováním
    Obecní úřad s ubytováním
  • Památník padlým v centru obce
    Památník padlým v centru obce

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Stakčín na slovenské Wikipedii.

  1. ↑ a b Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava.
  2. ↑ Slovenské slovníky Názvy obcí Slovenskej republiky (Vývin v rokoch 1773 – 1997). slovnik.juls.savba.sk [online]. [cit. 2022-06-28]. Dostupné online. (slovensky) 
  3. ↑ a b c d e f g h i j k História – Fara Stakčín [online]. [cit. 2023-05-14]. Dostupné online. (slovensky) 
  4. ↑ a b c d e f g h i j k l m n História – Obec Stakčín [online]. [cit. 2023-05-14]. Dostupné online. (slovensky) 
  5. ↑ THE RUSSIAN ARMY, 1914. marksrussianmilitaryhistory.info [online]. [cit. 2023-05-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ a b c Stakčínsky cintorín je dôkazom historických momentov v Poloninách. rusyn.sk [online]. [cit. 2022-10-29]. Dostupné online. (slovensky) 
  7. ↑ Karpatské „Termopyly. Valka.cz [online]. [cit. 2022-10-29]. Dostupné online. (slovensky) 
  8. ↑ Stakčín - Chrám sv. Trojice - www.pamiatkynaslovensku.sk - (stakcin-chram-sv-trojice). www.pamiatkynaslovensku.sk [online]. [cit. 2023-05-14]. Dostupné online. (slovensky) 
  9. ↑ 1. 1. 2019: 120 років од народжіня співачкы Анцї Ябуровой - Quick.Cms - fast and simple content management system. www.cms3.rusynacademy.sk [online]. [cit. 2023-05-14]. Dostupné online. (rusínsky) 

Externí odkazy

Zdroj