Střížkov (Struhařov)

Střížkov
Chalupy ve Střížkově
Chalupy ve Střížkově
Lokalita
Charakter malá vesnice
Obec Struhařov
Okres Benešov
Kraj Středočeský kraj
Historická země Čechy
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 49°47′14″ s. š., 14°46′37″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 13 (2021)[1]
Katastrální území Střížkov u Bořeňovic (0,71 km²)
PSČ 256 01
Počet domů 12 (2011)[2]
Střížkov
Střížkov
Další údaje
Kód části obce 8117
Kód k. ú. 608114
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Střížkov je malá vesnice, část obce Struhařov v okrese Benešov. Nachází se asi 2,5 km na severovýchod od Struhařova. V roce 2009 zde bylo evidováno 15 adres.[3] Střížkov leží v katastrálním území Střížkov u Bořeňovic o rozloze 0,71 km².[4]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1318.[5]

Roku 1414 je zmiňován Jan Střížek (Strýček) ze Střížkova a Libouně,[6] není však jasné, zda se nejedná o starý Střížkov (dnes součást Prahy). Prvním doloženým majitelem statku je Jan Čapek (1770–1787), dvůr poté často měnil majitele.[7]

Na zámku ve Střížkově od roku 1846 pobýval Karel Drahotín Villani (1818–1883), český šlechtic, liberální politik, vlastenec a básník. V jeho době měl Střížkov měl 22 popisných čísel, z nichž čís. 1 byl zámeček, čís. 2 panský dvůr s ovčincem, lihovarem a varnou potaše; ostatek byly usedlosti a chalupy poddanské (mezi nimi kovárna a mlýn).[8] Roku 1870 měla obec 157 obyvatel, 2 kobyly, 20 krav, 6 volů, 10 telat, 4 vepři a 7 včelstev.[9] Baron Villani koupil statek Střížkov v říjnu roku 1846 od dr. Josefa Friče za 36 000 zlatých. Po revoluci v roce 1848 se na čas stáhl z politického života a v 50. letech věnoval rozvoji statku. Investoval do nových strojů pro hospodářství, zařízení pro lihovar a následně do přestavby lihovaru na nový pivovar, zřízeného 25. listopadu 1872 jako akciová společnost. Pivo se zde vařilo poprvé 8. dubna 1874. Ves ale byla daleko od jakékoli hlavní trasy a železnice, investice byly ztrátové a Střížkov byl od konkurzu roku 1875 zachráněn Villaniho manželkou Matyldou – "Sladovna a pivovar střížkovský akciový (...) vyceněn byl i s příslušenstvím za 98.000 zlatých a při třetí dražbě 20. prosince [1875] koupen za 36.200 zlatých, tak že akcionáři o všechno přišli. Statek střížkovský v zemských deskách zapsaný koupen byl od paní Mathildy Villaniové v měsíci květnu [1883] za 84.000 i s pivovarem. Koupil obě reality israelita Hugo Reiser a počal ku konci srpna pivo vařiti."[10] Karel Drahotín Villani 24. března 1883 po dlouhé nemoci zemřel na Střížkově a byl pohřben na okrouhlickém hřbitově.

Pamětihodnosti

Zámek Střížkov, vstupní brána

Zámek Střížkov s hospodářskými budovami (nepřístupný, ruina). Zámek roku 1907 vyhořel.[11] Památkově chráněn od roku 1958. Předmětem ochrany jsou: zámek, brána a část st.p. 2/1.[12]

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  4. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-24. 
  5. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 82. 
  6. ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království českého, díl patnáctý. Praha: Šolc a Šimáček, 1927. 348 s. S. 90. 
  7. ↑ VLASÁK, Antonín. Okres benešovský, nástin statisticko-historický. Praha: Fr. A. Urbánek, 1874. 162 s. Dostupné online. S. 94-95. 
  8. ↑ VANĚČEK, Ed. Osudy střížkovského pivovaru (sborník prací). [s.l.]: Honner, J., 1934. 
  9. ↑ SOA PRAHA, SokA Benešov: AO Jezero. kn. č. 174: Matrika příslušníků obce od roku 1870. [s.l.]: [s.n.] 
  10. ↑ SOA PRAHA, SokA Benešov. Farní kronika -- Okrouhlice II, 1836 -- 1893. [s.l.]: [s.n.] S. 88. 
  11. ↑ BĚLOHLAV, Josef et al. Království české, díl II.: Jihovýchodní Čechy. Praha: Pavel Körbr, 1908. 569 s. S. 192. 
  12. ↑ Památkový katalog [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-02-14]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj