Spor o Jersey byl konflikt mezi autonomní vládou Jersey a francouzskými rybáři o rybolov v teritoriálních vodách ostrova Jersey. Důvodem sporu bylo, že po odchodu Spojeného království z Evropské unie došlo ke změně licencí pro rybářské lodě Evropské unie k pokračování rybolovu v teritoriálních vodách Jersey. Francie navrhla ostrov Jersey odpojit od podmořských kabelů elektřiny, na kterých je ostrov závislý, jako odplatu za omezení rybolovu francouzským rybářům ve výsostných vodách Normanských ostrovů. Británie k ostrovu vyslala dvě vojenské lodě.
HMS Tamar (P233)
HMS Severn (P282)
Thémis (PM41)
Předehra
23. červen 2016 – Spojené království se v referendu rozhodlo odejít z Evropské unie.
28. srpen 2018 – V Lamanšském průlivu došlo ke střetu mezi 5 britskými a 35 francouzskými rybářskými loděmi. Byl to největší incident od roku 2012 a incidenty se odehrály i v roce 2020. Pro všechny tyto události se vnesl název válka o lastury.
31. leden 2020 – Spojené království oficiálně opouští Evropskou unii, ale zůstává do konce roku součástí Evropského jednotného trhu.
24. prosinec 2020 – Byla sjednána Dohoda mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím o obchodu a spolupráci, které předcházely měsíce náročného jednání především v oblasti rybolovu.
30. prosinec 2020 – Dohoda byla podepsána oběma stranami. K dodatečné ratifikaci dojde ve Spojeném království o den později 31. prosince a 29. dubna 2021 v Evropské unii.
1. květen 2021 – Dohoda vešla v platnost.
Vývoj
5. května 2021 došla Francii trpělivost s obstrukcemi, které od brexitu údajně zažívali její rybáři v Lamanšském průlivu, a přišla s odvetou.[3][4][5][6][7][8] Pohrozila, že tamnímu ostrůvku Jersey přestane dodávat elektřinu.[3] Britské území je na francouzských energetických sítích závislé.[3] Britská vláda vzkázala, že s potížemi rybářů nemá nic společného.[3] Výhrůžka vůči ostrůvku nedaleko francouzských břehů přišla poté, co si francouzští rybáři začali stěžovat, že jim úřady brání lovit na Normanských ostrovech, mezi které patří i Jersey.[3] Ostrov je na francouzské elektřině, dodávané třemi podmořskými kabely, závislý až z 95 procent.[3] A francouzští rybáři jsou zase závislí na něm.[3] Jedině tam totiž mohou získat povolení lovit v britských vodách.[3] Nejdřív však zájemci musí prokázat, že to dělali už pět let před britským referendem o odchodu Velké Británie z Evropské unie.[3] Francouzská vláda ovšem tvrdí, že si Britové vymysleli další podmínky, o které jí neřekli.[3] Rybáře prý omezují v tom, kde a jak dlouho mohou lovit. Spor o povolenky z Jersey je tak další v řadě konkrétních dopadů brexitu.[3] Právě rybolov byl přitom jednou z hlavních překážek během jednání o novém uspořádání vztahů mezi Británií a EU.[3] Francouzští rybáři už měsíc předtím v přístavu zablokovali náklad s britskými úlovky na protest proti dodatečným pravidlům, které jsou podle nich jen projevem přílišné byrokracie.[3] Francouzská ministryně námořní dopravy Annick Girdardinová již 4. května prohlásila, že brexitová dohoda poskytuje prostor pro odvetná opatření a že je francouzská vláda připravena je použít, pokud bude muset.[3] Británie už dříve odmítla, že by byla zodpovědná za pomalé vydávání povolenek rybářům.[3] Vzkázala také, že k unijním lodím přistupuje na základě podkladů, které jí dodává Evropská komise.[3]
6. května 2021 britská vláda vyslala ke svému ostrůvku Jersey dvě vojenské lodě poté, co Francie pohrozila, že na ostrov přestane dodávat elektřinu.[9][10][11][12][13] Francouzští rybáři protestovali u přístavu Saint Helier.[9] Britský premiér Boris Johnson se rozhodl povolat námořnictvo kvůli zprávám o tom, že Francouzi plánují důležitý přístav zablokovat.[9] Ti však takový plán popřeli.[9] Své lodě pak vyslala i Francie.[9] Evropská komise obě země vyzvala k jednání.[9] Odpoledne se pak rybáři vrátili do Francie.[9] S jejich zástupci se setkal ministr ostrova Jersey pro vnější vztahy Ian Gorst, výsledek jednání však nebyl příliš uspokojivý.[9] Obě britská ozbrojená plavidla hlídkovala několik kilometrů od přístavu St. Helier a do protestu nijak nezasáhla.[9] Evropská komise ve stejný den apelovala, aby obě strany řešily spor jednáním, zároveň však uvedla, že nové podmínky rybolovu jsou v rozporu s obchodní dohodou mezi Londýnem a EU.[9] Premiér Johnson znovu vyjádřil vedení ostrova podporu a vzkázal, že obě vojenské lodě „z preventivních důvodů“ zůstanou na místě.[9] Britský velvyslanec Craig Murray, který se sám dříve zaměřoval na oblast moří a vyjednával dohodu o rybaření mezi Francií a Normanskými ostrovy v roce 1991, řekl, že nemůže uvěřit, jak všeobecně hloupé rozhodnutí bylo poslat tam dělové čluny.[14] HMS Severin a HMS Tamar jsou vyzbrojené dělem a dvěma kulomety.[15] Větší, devadesátimetrový Tamar má i dva rotační vícehlavňové kulomety minigun.[15] Francouzský státní tajemník pro evropské záležitosti Clément Beaune uvedl, že se zapojením britských vojenských lodí Francie nenechá zastrašit.[16][17] Mluvčí Elysejského paláce řekl, že úřady situaci pečlivě monitorují a chtějí ji uklidnit.[16][18][19] Ještě 6. května 2021 oba státy odvolaly od ostrova své válečné lodě.[20][21] Vyřešit situaci se ale nepodařilo. V pobrexitové smlouvě se britští a unijní vyjednavači dohodli, že se množství ulovených ryb evropskými rybáři v ostrovních vodách sníží o čtvrtinu do roku 2026 a pak budou obě strany rybolovné kvóty každoročně nově domlouvat.[2]
Tento článek byl automaticky přejat z Wikipedie. Na obrázcích nebyly provedeny žádné změny. Obrázky se zobrazují ve zmenšené velikosti (jako miniatury). Kliknutím na obrázek získáte další informace o autorovi a licenci. Byly změněny prvky designu, odstraněny některé odkazy specifické pro Wikipedii (např. odkazy na Editaci a nebo na neexistující hesla) a provedena optimalizace pro rychlé načítání.
