Společný komplexní akční plán

Společný komplexní akční plán
Zástupci jednotlivých smluvních států oznamují dohodu
Data
Uzavřeno	14. července 2015
V platnosti od	16. ledna 2016
Strany
Signatáři	Aktuální: Čína Evropská unie Francie Írán Německo Rusko Spojené království Bývalý: Spojené státy americké
Obsah
Web	eeas.europa.eu/statements-eeas/2015/150714_01_en.htm

Společný komplexní akční plán (anglicky Joint Comprehensive Plan of Action, zkráceně JCPOA, persky برنامه جامع اقدام مشترک‎), známý také jako íránská jaderná dohoda,^[1] je dohoda o omezení íránského jaderného programu výměnou za zrušení sankcí. Dohoda byla uzavřena ve Vídni^[2] dne 14. července 2015^[3] mezi Íránem a pěti stálými členy Rady bezpečnosti OSN (Čína, Francie, Rusko, Spojené království a Spojené státy americké), Německem a Evropskou unií.^[4] Dohoda vstoupila v platnost 16. ledna 2016.^[5]

Spojené státy americké odstoupily od dohody v květnu 2018 a uvalily na Írán nejtvrdší sankce v historii.^[6] Sankce se vztahovaly také na všechny země a společnosti obchodující s Íránem.^[7]

Írán slíbil, že do 15 let sníží zásoby nízko obohaceného uranu o 97 %, z 10 000 kg na 300 kg,^[8][9] a omezí obohacování uranu na 3,67 %.^[10][11]

Dohoda stanoví, že během 10 let Írán sníží počet aktivních odstředivek přibližně o dvě třetiny, tj. z 19 000 kusů na 6 104, přičemž pouze 5 060 by mohlo obohacovat uran.^[1] V provozu by byly pouze odstředivky typu IR-1, nejstarší a nejméně účinné íránské odstředivky.^[12] Pokročilejší typy odstředivek, např. IR-2M, by Írán neměl po dobu deseti let používat.^[12] Samotné obohacování by probíhalo pouze v zařízení Natanz.

Dohoda stanoví, že íránský výzkum a vývoj v oblasti obohacování uranu bude probíhat pouze v Natanzu po dobu osmi let.^[13]

Írán bude muset umožnit zaměstnancům Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) důkladnou kontrolu.^[1]

Dohoda zajišťuje, že MAAE má nepřetržitý přístup k íránským jaderným zařízením a může provádět jejich monitorování.^[14] Dohoda opravňuje MAAE k používání sledovacích kamer,^[15] softwaru pro shromažďování informací a senzorů monitorujících uran.^[16]

Inspektoři měli pocházet pouze ze zemí, s nimiž Írán udržoval diplomatické vztahy.^[17]

Podle dohody musí Írán předložit MAAE úplnou zprávu o své jaderné historii, než budou uvolněny sankce.^[18]

Spojené státy americké v dubnu a červenci 2017 potvrdily, že Írán dohodu dodržuje.^[19][20]

Dne 13. října 2017 americký prezident Donald Trump oznámil, že už nadále nebude informovat Kongres, zda Írán dodržuje dohodu, obvinil Írán z nedodržování „ducha dohody“ a označil íránskou vládu za ničemný a fanatický režim.^[21] Trump rovněž dodal: „Jaký smysl má dohoda, která existenci jaderného arzenálu oddaluje jen na krátkou dobu?“^[21]

Íránský prezident Hasan Rúhání, britská premiérka Theresa May, francouzský prezident Emmanuel Macron, německá kancléřka Angela Merkel a vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federica Mogherini uvedli, že dohoda funguje dobře a že se jí i nadále budou držet.^[22] Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov potvrdil, že Írán dohodu dodržuje.^[22]

V březnu 2018 generální ředitel MAAE Jukija Amano uvedl, že Írán plní své závazky v oblasti jaderné energie.^[23] Dne 30. dubna USA a Izrael prohlásily, že Írán neinformoval MAAE o svém dřívějším vědeckém projektu zabývajícím se vývojem jaderných zbraní, jak stanovila dohoda.^[24][25]

Dne 8. května 2018 USA oficiálně odstoupily od dohody poté, co Trump podepsal prezidentské memorandum nařizující obnovení sankcí.^[26][27][28] Ostatní signatáři uvedli, že budou dohodu dodržovat i bez účasti USA.^[29]

Trump ve svém oficiálním prohlášení řekl: „Oznamuji, že Spojené státy americké dnes odstoupí od jaderné dohody s Íránem. Za pár okamžiků podepíšu prezidentské memorandum, které znovu zavede jaderné sankce vůči íránskému režimu. Zavedeme nejvyšší úroveň ekonomických sankcí. Jakákoli země, která pomáhá Íránu v jeho snaze o získání jaderných zbraní, může být Spojenými státy americkými rovněž sankciována“.^[30]

Spojené státy americké zavedly vůči Íránu politiku „diplomatické izolace a maximálního ekonomického tlaku“, která měla za cíl přinutit Írán vyjednávat.^[31]

Íránský rijál oslabil o 20 %^[32] a mezinárodní banky, které obchodovaly s Íránem, zaplatily vysoké pokuty.^[33] V íránském parlamentu byla zapálena americká vlajka.^[34] Podle zdrojů Izraelských obranných sil íránské jednotky Quds vypálily následující večer rakety na izraelské vojenské cíle, což bylo poprvé, kdy Írán přímo zaútočil na Izrael.^[35]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Joint Comprehensive Plan of Action na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Joint Comprehensive Plan of Action na Wikimedia Commons

Zdroj