Spasmolytikum

Spazmolytikum (někdy také antispazmodikum) je léčivo nebo jiný přípravek, který potlačuje svalové křeče.[1]

Křeče hladkého svalstva

Jeden typ spazmolytik se používá pro uvolnění hladkých svalů (především v trávicí soustavě). Cílem je zabránit křečem žaludku, střev a močového měchýře. Látky dicyklomin (dicykloverin) a hyoscyamin vykazují spazmolytické účinky díky své anticholinergní aktivitě. Obě mají obecné vedlejší účinky a mohou zhoršit gastroezofageální reflux.[2]

Mebeverin je muskulotropní spazmolytikum se silným a selektivním působením na křeče hladkého svalstva trávicí soustavy, zejména tlustého střeva. Na rozdíl od látek z předchozího odstavce nevykazuje vedlejší účinek v podobě anticholinergní aktivity.

Papaverin je opiový alkaloid používaný k léčbě křečí vnitřních orgánů a erektilní dysfunkce; zkoumá se jeho antipsychotický potenciál v souvislosti se schopoností inhibice fosfodiesterázy PDE10A.

Mátový olej patří mezi tradičně používaná spazmolytika; revize studií na toto téma zjistila, že by „mohl účinně mírnit symptomy syndromu dráždivého střeva“[3] (jako spazmolytikum), ale pro definitivní určení jeho účinnosti bude potřeba ještě provést nějaké další studie. Jedna z pozdějších studií ukázala, že je to účinné spazmolytikum při lokální aplikaci do střeva v rámci endoskopie.[4]

Bambusové výhonky byly také používány pro své pozitivní a spazmolytické účinky na trávicí soustavu. Oktatropinmethylbromid, atropin či klidiniumbromid patří mezi často používaná spazmolytika.

Kosterní svalové křeče

Farmakoterapie může být použita pro akutní muskuloskeletální potíže při nedostupnosti nebo nedostatečné efektivitě fyzické terapie. Další třída spazmolytik pro podobné problémy zahrnuje cyklobenzaprin, karisoprodol, diazepam, orfenadrin a tizanidin.[5] Účinnost nebyla jednoznačně prokázaná u metaxalonu, chlorzoxazonu, baklofenu a dantrolenu.[5] Uvedená spazmolytika lze použít například při akutní bolesti zad či krku nebo při bolesti po zranění.

Ke křeči může také dojít při poruchách pohybového aparátu, u kterých se projevuje spasticita (zvýšené svalové napětí) - jedná se o neurologické poruchy jako mozková obrna, roztroušená skleróza a myelopatie. V těchto případech se léky běžně používají za účelem zvládání spasticity, i když u všech léků nebyla výzkumy prokázána dostatečná efektivita.[6][7] Některé studie ukázaly, že léky účinně snížily spasticitu, ale funkční zlepšení nepřinesly,[6] při těchto studiích byly použity léky jako baklofen, tizanidin a dantrolen.[5]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Antispasmodic na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Dostupné online. 
  2. ↑ Hadley; GAARDER, S. M. Treatment of irritable bowel syndrome. American Family Physician. 2005, roč. 72, čís. 12, s. 2501–6. Dostupné online. PMID 16370407. (anglicky) 
  3. ↑ PITTLER, M.H.; ERNST, E. Peppermint oil for irritable bowel syndrome: A critical review and metaanalysis. The American Journal of Gastroenterology. 1998, roč. 93, čís. 7, s. 1131–5. PMID 9672344. (anglicky) 
  4. ↑ HIKI, Naki; KUROSAKA, Hanzou; TATSUTOMI, Yusuke; SHIMOYAMA, Shouji. Peppermint oil reduces gastric spasm during upper endoscopy: A randomized, double-blind, double-dummy controlled trial. Gastrointestinal Endoscopy. 2003, roč. 57, čís. 4, s. 475–82. PMID 12665756. (anglicky) 
  5. ↑ a b c CHOU, Roger; PETERSON, Kim; HELFAND, Mark. Comparative efficacy and safety of skeletal muscle relaxants for spasticity and musculoskeletal conditions: A systematic review. Journal of Pain and Symptom Management. 2004, roč. 28, čís. 2, s. 140–75. PMID 15276195. (anglicky) 
  6. ↑ a b TARICCO, Mariangela; ADONE, Roberto; PAGLIACCI, Christina; TELARO, Elena. Pharmacological interventions for spasticity following spinal cord injury. Cochrane Database of Systematic Reviews. 2000, čís. 2, s. CD001131. PMID 10796750. (anglicky) 
  7. ↑ Shakespeare D, Boggild M, Young CA. Anti-spasticity agents for multiple sclerosis. Cochrane Database of Systematic Reviews 2003, Issue 4. Art. No.: CD001332. DOI:10.1002/14651858.CD001332.

Související články

Externí odkazy

Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.

Zdroj