Soraya Sáenz de Santamaría
| Soraya Sáenz de Santamaría | |
|---|---|
 Soraya Sáenz de Santamaría (2018)
| |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Lidová strana |
| Narození |
10. června 1971 (54 let) Valladolid |
| Choť | José Iván Rosa |
| Rodiče | Pedro Sáenz de Santamaría a Petra Antón |
| Děti | 1 |
| Alma mater | Univerzita ve Valladolidu |
| Profese | politička a vysokoškolská učitelka |
| Náboženství | katolicismus |
| Ocenění | Bachelor's Degree Extraordinary Award (1994) Grand Cross of the Order of the Aztec Eagle (2014) velkokříž Řádu peruánského slunce (2015) velkokříž Řádu Karla III. (2018) |
| Podpis |  |
| Commons | Soraya Sáenz de Santamaría |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
María Soraya Sáenz de Santamaría Antón (* 10. června 1971 Valladolid) je španělská právnička a bývalá politička Lidové strany (Partido Popular, PP), která během vlády premiéra Mariana Rajoye zastávala klíčové pozice ve španělské exekutivě, včetně funkce první místopředsedkyně vlády. Byla považována za představitelku umírněného křídla v PP a média ji označovala za „nejmocnější ženu ve Španělsku od návratu demokracie“.[1][2][3]
Mládí a studia
Sáenz de Santamaría se narodila v roce 1971 ve Valladolidu a vyrůstala jako jediné dítě Pedra Sáenze de Santamaría a Petry Antón.
Vystudovala práva na Univerzitě ve Valladolidu (1989–1994) a za vynikající studijní výsledky získala diplom s vyznamenáním. Poté se zúčastnila výběrového řízení a zařadila se mezi elitní státní právníky (Cuerpo de Abogados del Estado).[4][3]
Politická kariéra
Do aktivní politiky vstoupila v roce 2000 jako poradkyně kabinetu prvního místopředsedy vlády a některých ministerstev. V letech 2004–2008 působila jako tajemnice výkonné rady Lidové strany a měla na starosti regionální a místní politiku strany.[5]
V parlamentních volbách v roce 2004 kandidovala za PP v Madridu, ale nebyla zvolena. Později téhož roku do dolní sněmovny nastoupila na uvolněné místo po Rodrigu Ratovi, který byl jmenován výkonným ředitelem Mezinárodního měnového fondu.[6] Funkci poslankyně vykonávala po zbytek funkčního období.
Rychle se stala blízkou spolupracovnicí tehdejšího lídra Lidové strany Mariana Rajoye, který si ji v následujícím volebním období vybral jako mluvčí strany v poslaneckém kongresu.
Pravá ruka Rajoye ve vládě
Po parlamentních volbách v roce 2011, v nichž Lidová strana získala v kongresu absolutní většinu, byl Mariano Rajoy jmenován premiérem a sestavil nový kabinet. Sáenz de Santamaría v něm působila jako první místopředsedkyně vlády (2011–2018), mluvčí vlády (2011–2016) a ministrině pro územní správu (2016–2018).[3] V roce 2014 převzala na krátkou dobu v rámci své funkce také rezorty zdravotnictví a spravedlnosti.
V napjatém období kolem katalánského referenda o nezávislosti v roce 2017 byla po odvolání regionálního premiéra Carlese Puigdemonta pověřena přímou správou Katalánska.[3]
Neúspěšná kandidatura do vedení strany
Po pádu Rajoyovy vlády v červnu 2018 a jeho rozhodnutí rezignovat na post předsedy Lidové strany se ucházela o vedení strany. V primárních volbách ale neuspěla a novým předsedou strany se stal Pablo Casado. Jeho zvolení bylo považováno za příklon strany k pravici.[7] Krátce nato Sáenz de Santamaría oznámila po 18 letech odchod z aktivní politiky.
Pozdější činnost
V říjnu 2018 byla jmenována členkou Státní rady, nejvyššího poradního orgánu španělské vlády, a funkce se ujala 8. listopadu 2018. Po odchodu z veřejného života se věnovala právnické kariéře a působila v soukromém sektoru, mimo jiné v advokátní kanceláři Cuatrecasas, jako spolupracovnice i jako členka představenstva.[4]
Osobní život
V roce 2005 se provdala za právníka José Ivána Rosu Valleja,[6] s nímž má syna (* 2011).[8]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Soraya Sáenz de Santamaría na anglické Wikipedii.
- ↑ Spain's new deputy prime minister 'most powerful woman since democracy'. The Telegraph [online]. 2011-12-23 [cit. 2025-03-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ AMES, Paul. 5 of Europe's most powerful women. USA TODAY [online]. [cit. 2025-03-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d Soraya Sáenz de Santamaría - Madrid's enforcer for Catalonia. www.bbc.com. 2017-10-28. Dostupné online [cit. 2025-03-25]. (anglicky)
- ↑ a b Soraya Sáenz de Santamaría / Lawyers. Cuatrecasas [online]. [cit. 2025-03-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BUCK, Tobias. No problem has been too large or lethal for Rajoy’s deputy. Financial Times. 2015-10-14. Dostupné online [cit. 2025-03-25].
- ↑ a b P, G. S. V. / M. Soraya Sáenz de Santamaría: la mano derecha. Cinco Días [online]. 2011-12-21 [cit. 2025-03-25]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ Spain's conservatives swing to the right with new leader | Top News | Reuters. web.archive.org [online]. 2018-07-21 [cit. 2025-03-25]. Dostupné online.
- ↑ Spanish MP with key role back to work 11 days after giving birth. The Telegraph [online]. 2011-11-25 [cit. 2025-03-25]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Soraya Sáenz de Santamaría na Wikimedia Commons
