Somogyvár
| Somogyvár | |
|---|---|
 Ruiny klášterního kostela sv. Jiljí
| |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°34′56″ s. š., 17°38′45″ v. d. |
| Časové pásmo | +1 |
| Stát |
 Maďarsko
|
| Region | Jižní Zadunají |
| Župa | Somogy |
| Okres | Lengyeltóti |
  Somogyvár
| |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 52,99 km² |
| Počet obyvatel | 1 698 (2023)[1] |
| Hustota zalidnění | 32 obyv./km² |
| Etnické složení | Maďaři |
| Náboženské složení | Křesťanství |
| Správa | |
| Status | obec |
| Starosta | Attila József Móring |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | (+36) 85 |
| PSČ | 8698 |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Somogyvár je obec v jižním Maďarsku v župě Somogy, původně sídlo kláštera a klášterní vsi benediktinů. V roce 2015 zde žilo 1 756 obyvatel. Rozloha obce je 52,99 km².
Historie
Opatství sv. Jiljí řádu benediktinů založil roku 1091 král Ladislav I. Uherský a určil je pro benediktinské mnichy z opatství Saint-Gilles v departementu Gard ve Francii. Klášter byl z Francie také vizitován.
Král určil klášter za královskou nekropoli a v jeho bazilice byl roku 1095 původně pohřben a v roce 1192 kanonizován.
Klášter byl vystavěn v letech 1091-1095 v jádru staršího hradu, sídlu župana na kopci Kupavár. Trojlodní bazilika sv. Jiljí (maďarsky Szent Egyed) se třemi polokruhovými apsidami a dvěma věžemi v západním průčelí byla postavena z cihel a patřila svými vnějšími rozměry 57 x 25,2 metru k největším sakrálním stavbám v Uhrách. Po jeho severní straně stála kvadratura kláštera.
Po smrti císaře Zikmunda začal klášter chátrat a v 16. století jej již mniši opustili. Kostel a obvodové zdi kláštera stály ještě roku 1799.
V roce 1979 byly základy staveb prozkoumány archeologickým výzkumem a do 1 metru výšky dozděné základy obvodových stěn baziliky zpřístupněny veřejnosti. U základů klášterních staveb byla doložena gotická stavební etapa, o níž se nevědělo.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ Magyarország helységnévtára. Hungarian Central Statistical Office. 30. října 2023. Dostupné online. [cit. 2023-11-05].
- ↑ FOLTÝN, MAŠKOVÁ, SOMMER (eds.): Benediktini a střed Evropy. 2016, s.358
Literatura
- Dušan FOLTÝN, Pavlína MAŠKOVÁ a Petr SOMMER (eds.): Benediktini a střed Evropy. Filozofický ústav AV ČR Praha 2016, s. 356-358
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Somogyvár na Wikimedia Commons
