Sofronij Vračanský
| Sofronij Vračanský | |
|---|---|
 | |
| Narození |
11. března 1739 Kotel |
| Úmrtí |
23. září 1813 (ve věku 74 let) Bukurešť |
| Povolání | spisovatel |
| Děti | Ivan 'Tsonko' Stoykov[1] |
| Rodiče | Vladislav[1] a Maria[1] |
| Příbuzní | Stefan Bogoridi[1] (vnuk) |
| multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sofronij Vračanský (bulharsky Софроний Врачанский, 1739, Kotel – 1813, Bukurešť) byl pravoslavný mnich z oblasti dnešního Bulharska.
Životopis
Znal se dobře s Pajsijem Chilendarským, další významnou osobností, která stála na samém počátku Bulharského národního obrození. Na Vračanského udělaly velký dojem Pajsijovy Dějiny Slavenobulharské, které mu ukázal. V roce 1803 odešel do Rumunska. V Bukurešti sepsal svá nejznámější díla – Nedělnik (soupis mravnostních norem a základů pro pravoslavné věřící) a rozsáhlou autobiografii Život a utrpení hříšného Sofronije (bulharsky Житие и страдания грешнаго Софрония). Podobně jako u řady národů i u Bulharů v této době probíhal zásadní spor o budoucí podobu jazyka, neboť staroslověnský byl příliš konzervativní a církevní a lidový jazyk neměl pevně danou podobu. Sofronij psal však právě tak, jak mluvila většina obyvatel, čímž si získal sympatie řady spisovatelů hlavně v pozdějších obdobích, kdy probíhal obrozenecký proces.
Odkazy
Reference
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Sofronij Vračanský na Wikimedia Commons
