Smilov (Štoky)

Smilov
Smilov
Lokalita
Charakter	malá vesnice
Obec	Štoky
Okres	Havlíčkův Brod
Kraj	Kraj Vysočina
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°32′6″ s. š., 15°37′22″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	110 (2021)[1]
Katastrální území	Smilov u Štoků (6,59 km²)
PSČ	582 53
Počet domů	39 (2011)[2]
Smilov
Další údaje
Kód části obce	151009
Kód k. ú.	751006
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Smilov (německy Smilau) je vesnice spadající pod městys Štoky. Jméno vsi vzniklo z osobního jména Smilův (dvůr), podle majitele pana Smila Z Lichtenburgu. V současnosti má Smilov 112 obyvatel.

První zmínka o Smilově pochází z roku 1308, kdy byl jako součást majetku pánů z Lichtenburka^[3] pravděpodobně odprodán sedleckému cisterciáckému řádu (podle některých pramenů k odprodeji došlo již někdy kolem roku 1250)^[zdroj?]. Mezi lety 1379-1404 je v Městské trhové knize Německého Brodu mezi šenkýři uváděno jméno Ondřej ze Smilova. V letech 1390-1407 byli majiteli Smilova páni ze Smilova. V roce 1390 ves držel Hynek ze Smilova, od roku 1393 pak Epík ze Smilova.^[3]

V roce 1407 byla ves zpustošena neznámými nepřáteli. Škody byly takové, že podle záznamů jakýsi Majnuš ze Smilova nemohl odvést ani povinný pacht vilémovskému klášteru. Později se již píše jen o poplužním dvoře.^[3]

V letech 1566-1575 náležel Smilov s doloženým poplužným dvorem Janu Šmolovskému ze Šmolova. Po jeho smrti v roce 1575 zdědila statek Janova manželka Anna z Dobřenic, která jej později (roku 1577) odkázala svému druhému manželovi Adamu Vojkovskému z Mlhotic. Obec posléze získal Adamův bratr Kryštov Vojkovský, připomínaný poprvé až při prodeji osady roku 1594 Pavlu Mitrovskému z Nemyšle a na Jitkově.^[3]

Pravděpodobně při prodeji obce v roce 1594 se poprvé uvádí smilovská tvrz, která zanikla někdy za třicetileté války a při soupisu poddaných z roku 1651 byl ve vsi evidován již jen panský dvůr.^[3] Osadu téhož roku získal Pavel Mitrovský z Nemyšle. Od dědiců Pavla Nitrovského Smilov koupil v roce 1625 jihlavský rychtář Jan Rudolf Heidler z Bukova, držitel Stříteže. O třicet let později byl Smilov (statek a ves) odprodán dalším majitelům.

Dne 3. října 1701 přišel do Smilova jako nový majitel pan August Arnošt Šanovec z Ungerswertu, který na místě dřívější tvrze vystavěl zámek. Jednopatrový zámek obdélníkového půdorysu byl zbudován v barokním slohu se sedlovou střechou a s valeně sklenutým přízemím, do něhož vede prostý vchod bez portálu z hospodářského dvora.^[3] Ve Smilově byl tou dobou emfyteutický dvůr, myslivna a mlýn. Ke Smilovu rovněž patřila i osada Na Vysočině. V roce 1725 byl Smilov prodán střítežskému panství. Majiteli se stali hrabata Sinzendorfové.

V roce 1900 měl Smilov 49 domů a 278 obyvatel, většinou Němců. V roce 1910 tvořili Němci kolem 90 % obyvatel. O dva roky později zde bylo 49 stavení, 268 obyvatel německé národnosti a 30 Čechů. Doloženi jsou i někteří živnostníci. Doloženým nájemcem dvora byl p. Rösler, který provozoval v místě i škrobárnu. Do roku 1930 vzrostl podíl českých obyvatel na více než 30%. V roce 1937 byla v obci otevřena česká škola.

Podle sčítání 1921 zde žilo v 48 domech 289 obyvatel, z nichž bylo 153 žen. 72 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 214 k německé. Žilo zde 280 římských katolíků, 2 evangelíci a 6 příslušníků církve československé husitské.^[4]

• Jaroslav Rössler (1902–1990) – fotograf

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Smilov na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Smilov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích

Zdroj