Slíďák tarentský

Jak číst taxoboxSlíďák tarentský
alternativní popis obrázku chybí
Samice s mláďaty
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen členovci (Arthropoda)
Podkmen klepítkatci (Chelicerata)
Třída pavoukovci (Arachnida)
Řád pavouci (Araneae)
Čeleď slíďákovití (Lycosidae)
Rod slíďák (Lycosa)
Binomické jméno
Lycosa tarantula
(Linnaeus, 1758)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Slíďák tarentský (Lycosa tarantula) je mohutný druh pavouka z čeledi slíďákovití (Lycosidae), jenž se vyskytuje především v oblasti Středomoří.

Výskyt

Slíďák tarentský je druh palearktické oblasti, s areálem výskytu od jižní Francie přes Itálii a Balkánský poloostrov až po Turecko a Střední východ, s možným výskytem na severu Afriky. Záznamy ze Španělska jsou nejspíše důsledkem záměny s příbuzným slíďákem španělským (L. hispanica).[1]

V rámci L. tarantula je synonymizován kdysi samostatný druh L. narbonensis.[2]

Slíďák tarentský žije v suchých a kamenitých oblastech s řídkou vegetací a aktivní je během noci. Buduje si hedvábím vystlané nory, jejichž ústí maskuje vegetací. Takové úkryty mohou zasahovat až do hloubky 30 cm.[1]

Popis

Jde o jednoho z největších evropských pavouků. Samice dosahují celkové délky těla 25 až 30 mm, samci potom 20 až 25 mm. Základní zbarvení je v případě samců bělošedé, v případě samic žlutohnědé. Hlavohruď zdobí dvojice hnědých podélných linek, dvojice postranních světlých linek (jež mohou splývat s podkladovým zbarvením) a centrální bělavý pruh. Kresbu zadečku tvoří hnědá podélná skvrna, rozpadající se do 2 trojúhelníků, na něž navazuje vzor tvořený tmavými šipkami prokládanými světlými linkami. Spodní část zadečku se vyznačuje černým pruhem, který ohraničují výstražné skvrny žlutého nebo oranžového zbarvení. Končetiny jsou šedohnědé, zespodu pruhované.[1]

Vztah s lidmi

Jméno slíďáka tarentského Lycosa tarantula je odvozeno od italského sídla Taranto v dnešní Apulii. Právě pro slíďáky začalo být prvotně používáno slavné pojmenování tarantule, následně přejaté spíše pro zástupce sklípkanů.[3] Pod jménem tarantule lze slíďáka tarentského nalézt i v některé starší českojazyčné literatuře.[4] Zvláště okolo 17. století bylo v Apulii kousnutí slíďáků považováno za vážnou hrozbu a je spojeno s taneční mánií nazvané tarantismus, jež však byla důsledkem hromadné úzkostné hysterické reakce. Označení tarantismus se někdy používá i pro systémovou reakci organismu na kousnutí slíďákem, byť jeho jed nepůsobí výrazné zdravotní obtíže; původcem případného vážnějšího onemocnění vyvolaného pavoučím kousnutím mohou být v tomto regionu nicméně snovačky rodu Latrodectus.[5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c Lycosa tarantula (Linnaeus, 1758) [online]. araneae.nmbe.ch [cit. 2023-07-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Lycosa tarantula (Linnaeus, 1758) [online]. World Spider Catalog [cit. 2023-07-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ FOELIX, R. F. Biology of Spiders. 3. vyd. New York: Oxford University Press, 2011. Dostupné online. S. 11. (anglicky) 
  4. ↑ FRIČ, Antonín. Přírodopis živočišstva pro vyšší gymnasialní a realní školy. Praha: B. Tempský, 1875. S. 120. 
  5. ↑ GLOYNE, Howard F. TARANTISM: Mass Hysterical Reaction to Spider Bite in the Middle Ages. American Imago. 1950, roč. 7, čís. 1, s. 29–42. Dostupné online [cit. 2023-07-08]. ISSN 0065-860X. 

Externí odkazy

Zdroj