Slovenská ľudová republika

	; vlajka
	Geografie
Hlavní město	Košice
	Obyvatelstvo
Národnostní složení	Východní Slováci, Maďaři
Jazyky	východniarština (úřední), slovenština, maďarština
Náboženství	převážně římskokatolické
	Státní útvar
Státní zřízení	Lidově-demokratická republika
Vznik	11.12.1918 - vyhlášením za spolu účasti Maďarské Rudé armády
Zánik	29.12.1918 - anexí Československou armádou
	Státní útvary a území
	Země Slovenská
	Uherské království
	Země Slovenská
	Slovenská republika rad

Slovenská ľudová republika nebo též Východoslovenská republika^[1] byl název neuznaného státního útvaru, který trval od 11. do 29. prosince 1918.^[2]

Už v průběhu roku 1918 vznikla na východě Slovenska Východoslovenská národná rada (VsNR), která prohlásila východní Slováky za samostatný národ pojmenovaný Slovjaci, který chce zůstat součástí Maďarska.^[3] Když tyto výzvy nezískaly dostatečnou podporu, začala se prosazovat idea samostatné republiky, která by byla těsně spojená s Maďarskem. Za asistence maďarské armády byla v Košicích vyhlášena samostatná Slovenská ľudová republika. Do čela formálně jmenované vlády se postavil prešovský župní archivář Viktor Dvorcsák^[1] (Dvorčák). Slovenská ľudová republika proklamovala nezávislost na Praze (Československu) a úzké spojení s Maďarskem, což bylo označeno termínem „uhroslovjactvo“. Úředním jazykem SĽR se stala tzv. východniarština, vlastně kodifikované Východoslovenské nářečí. V tomto jazyce pronesl také Viktor Dvorčák svůj projev k národu: „Všicko dostaneme, co žadame: autonomiu v kulturalnich, školskich, administračnich, političnich a pravotnych zaležitošcoch. V našej krajine Slovenska reč take mesco dostaňe, jak i uherska reč ma! Ta co inše potrebujeme? (...) A to len vo špojenosci zo s Uhrami možeme došahnuc. Sňima už 1000 roki vjedno žijeme a či oňi nas utlačovali, a dali znivočic našu reč, naš jazyk? Kdo bi to hutorel, že hej, ten bi nepravdu hutorel a cíganom bi bul (...) .“^[4]