Slatina nad Úpou

Slatina nad Úpou
	Zvonice
	znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Červený Kostelec
Obec s rozšířenou působností	Náchod; (správní obvod)
Okres	Náchod
Kraj	Královéhradecký
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	50°27′15″ s. š., 16°2′12″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	320 (2023)
Rozloha	10,11 km²
Katastrální území	Slatina nad Úpou
Nadmořská výška	372 m n. m.
PSČ	549 47
Počet domů	209 (2021)
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	3
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Slatina nad Úpou 65; 549 47 Slatina nad Úpou ; obec@slatinanadupou.cz
Starostka	Monika Žylková
	Oficiální web: www.slatinanadupou.cz
	Slatina nad Úpou
Další údaje
Kód obce	574422
Kód části obce	149764
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Slatina nad Úpou (německy Moorgrund an der Aupa) se nachází v severozápadní části okresu Náchod, který leží v kraji Královéhradeckém. Žije zde 320^[1] obyvatel. Kromě samotné Slatiny nad Úpou patří k obci také dvě další vesnice: Boušín a Končiny, oficiálně se ale nečlení na evidenční části obce.

Název

Název Slatina vypovídá, že vesnice byla založena v místech, kde bývala slatina – bažinaté místo, bahnisko. V České republice se ale nachází mnoho vesnic s tímto názvem, proto představitelé obce žádali o doplnění názvu na Slatina nad Úpou; ten je úředně užíván od roku 1904.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1545, kdy byla Slatina nad Úpou součástí vízmburského panství. Samostatnou obcí se stala v roce 1848.

Vesnice Boušín (dřívější název Bohušín) je pravděpodobně starší, první písemná zmínka je už z roku 1350, kdy zde byla farnost s dřevěným kostelíkem. Během husitských válek v roce 1424 byl ale kostelík vypálen. Podle pověsti byl ale v roce 1464 postaven nový, taktéž dřevěný kostel Janem Litobořským z Chlumu. Ten nechal kostel vystavět na poděkování za zázračné uzdravení své hluchoněmé dcery. Tento kostel byl rovněž vypálen, a sice během třicetileté války. V letech 1682–1692 byl na troskách vypáleného kostela postaven nákladem knížete Vavřince Piccolomini nový zděný, ve stylu venkovského baroka, který se zachoval v původní podobě dodnes.

Přírodní poměry

Do jihovýchodní části katastrálního území obce zasahuje národní přírodní památka Babiččino údolí.

Zajímavosti

Do Boušína a na boušínskou faru umístil Alois Jirásek část děje prvního dílu románové kroniky U nás.^[4]

Pamětihodnosti

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
↑ KOLISKOVÁ, Marta. Boušín a dílo Aloise Jiráska. In: Rodným krajem: vlastivědný sborník kraje Aloise Jiráska, Boženy Němcové a bratří Čapků. Číslo 34 (2007). Červený Kostelec : Vlastivědný spolek při Městském kulturním středisku Červený Kostelec ve spolupráci s Městskou knihovnou Červený Kostelec, 2007. [Viz str. 35-36.]