Sládkovičovo

Sládkovičovo
Sládkovičovo – znak
znak
Poloha
Souřadnice 48°12′ s. š., 17°39′ v. d.
Nadmořská výška 120 m n. m.
Stát SlovenskoSlovensko Slovensko
Kraj Trnavský
Okres Galanta
Tradiční region Dolní Pováží
Sládkovičovo
Sládkovičovo
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 29,1 km²
Počet obyvatel 5 415 (2021)[1]
Hustota zalidnění 186,1 obyv./km²
Správa
Status město
primátor Ing. Gábor Krommer
Vznik 1252 (první písemná zmínka)
Oficiální web www.sladkovicovo.sk
E-mail sladkovicovo@sladkovicovo.sk
Adresa obecního úřadu Mestský úrad Sládkovičovo
Fučíkova 329
925 21 Sládkovičovo
Telefonní předvolba 031
PSČ 925 21
Označení vozidel (do r. 2022) GA
NUTS 504017
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sládkovičovo (do roku 1948 Diosek, německy Diosek, maďarsky Diószeg) je město na západním Slovensku, v Trnavském kraji.

Poloha

Město se nachází v Podunajské nížině, 9 km od Galanty, 23 km od Trnavy a přibližně 45 km od Bratislavy.

Obyvatelstvo

Podle sčítání z roku 2011 tvoří ve Sládkovičově Slováci 64,32 % obyvatel, Maďaři 31,70 % a ostatní 3,98%. K římskokatolické církvi se hlásí 58,04% obyvatel, 19,99% je bez vyznání.[2]

Historie

Pamětní deska Karla Kuffnera

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1252.[3] Maďarský název Diószeg znamená „ořechový les“.[4] Roku 1582 byla obec povýšena na město. Za vlády Josefa II. se zde usazovali němečtí kolonisté. Ekonomika města byla založená na zemědělství a potravinářském průmyslu, od roku 1868 zde existoval velký cukrovar. Zakladatel cukrovaru Karel Kuffner, také známý jako baron Károly de Diószegh Kuffner (1847–1924) byl sběratel uměleckých děl.[5] Do Trianonské smlouvy bylo město součástí Uherska, poté bylo součástí Československa. V důsledku první vídeňské arbitráže byl v letech 1938 až 1945 Veľký Diosek (3 578 obyvatel) a Malý Diosek (887 obyvatel) součástí Maďarska.[6] V letech 1945 až 1992 bylo město opět součástí Čskoslovenska. V roce 1948 dostalo město nový název podle spisovatele Andreje Sládkoviče.

Památky

Ve městě se nachází římskokatolický Kostel Nanebevzetí Panny Marie ze 17. století, který byl do stávající podoby přestavěn roku 1926. Na řece Dudváh fungoval mlýn, později adaptovaný na vodní elektrárnu s turbínou, která je významnou technickou památkou.

Osobnosti

Školství

Ve městě sídlí soukromá Vysoká škola Danubius, která má tři fakulty: Fakulta práva Janka Jesenského, Fakulta veřejné politiky a veřejné správy a Fakulta sociálních studií. Na právnické fakultě získal v roce 2010 doktorát Michal Hašek. V září 2015 odebralo Ministerstvo školství, vědy, výzkumu a sportu Slovenské republiky škole ve Sládkovičově akreditaci pro doktorský studijní program.[7]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava.
  2. ↑ Archivovaná kopie. census2011.statistics.sk [online]. [cit. 2015-11-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 
  3. ↑ Informace na stránkách města. www2.sladkovicovo.net [online]. [cit. 2007-10-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-10. 
  4. ↑ http://www.muzeum.sk/?obj=mesto&ix=slo
  5. ↑ ONDOVÁ, Alexandra. Umelecká zbierka baróna Karla Kuffnera (1847-1924) [online]. Masarykovo univerzita v Brně, 2021 [cit. 2022-06-12]. Diplomová práce. Dostupné online. (slovensky) 
  6. ↑ Seznam obcí a okresů republiky Česko-Slovenské, které byly připojeny k Německu, Maďarsku a Polsku (Stav ke dni 28. listopadu 1938). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. S. 18. 
  7. ↑ http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/vysoka-skola-ve-sladkovicove-uz-nemuze-udelovat-doktorske-ti/r~04b7226c614f11e5a80c0025900fea04/

Související články

Externí odkazy

Zdroj