Skryje (Dukovany)

Skryje
Kaple ve Skryjích
Kaple ve Skryjích
Lokalita
Charakter zaniklá vesnice
Obec Dukovany
Okres Třebíč
Kraj Vysočina
Historická země Morava
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 49°5′37″ s. š., 16°8′37″ v. d.
Základní informace
Katastrální území Skryje nad Jihlavou (4,8 km²)
Nadmořská výška 370–380 m n. m.
Skryje na mapě
Skryje
Skryje
Další údaje
Kód ZSJ 148857
Zaniklé obce.cz 5107
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Skryje (německy Skrey[1]) jsou zaniklá vesnice[2], dnes součást obce Dukovany jako jedna z jejích základních sídelních jednotek. Poprvé se Skryje připomínají roku 1502, zanikly v roce 1980[3] kvůli výstavbě Jaderné elektrárny Dukovany. Jejich katastrální území Skryje nad Jihlavou bylo připojeno k Dukovanům. Zaniklou obec připomíná v jejím místě jen památník obětem první světové války a kaple.

Součástí Skryjí byly také Lipňany, které byly rovněž zbořeny kvůli stavbě elektrárny.

Geografie

Skryje se rozkládaly při silnici č. II/152. Jejich území na severovýchodě prudce spadalo do údolí řeky Jihlavy, jež později zaplavily vody vodní nádrže Mohelno. Nejvýše položené místo skryjského katastrálního území je na severozápadě v trati Liščí, asi 120 m nad hladinou přehrady, absolutně kolem 420 m n. m. Na sever od bývalé obce se vypíná Háječný kopec (396 m n. m.).

Ve středu obce bývaly usedlosti celoláníků, seskupené okolo rybníčka. Pololáníci a čtvrtlánící obklopovali cestu vedoucí k velkostatku a lihovaru.[4] Podél potůčku k lesu bydleli domkáři a chalupníci. Na návsi stávala kaplička zbudovaná v roce 1876. Na sever od obce při Jihlavě stával skryjský mlýn.[5]

Historie

Skryje byly dlouho součástí Dalešic, jen v roce 1502 byl nájemcem vesnice Tůma ze Skryjí.[6]

V roce 1863 byla ve vsi založena škola, v roce 1872 byla postavena budova pro školu, budova byla v roce 1915 nadstavěna o jedno patro a také byla rozšířena na dvojtřídku.[6]

Skryje mívaly svou školu i tělocvičnu, svou nemocnici i chudobinec. K roku 1775 bylo ve Skryjích usazeno šest celoláníků, čtyři čtvrtláníci a osm domkařů.[7] Z celkové plochy obecního území připadalo 289 ha na pole, 4,3 ha na luka, 5 ha na zahrady, 16 ha na pastviny a 121 ha na lesy. V okolí se mezi valounky křemene nacházely též vltavíny.[8][5] V roce 1971 bylo občanům obcí Skryje, Lipňany a Heřmanice oznámeno, že vesnice budou v souvislosti se stavbou Jaderné elektrárny Dukovany zničeny. Zanikly roku 1980.[9]

Obec Skryje bývala přifařena k Rouchovanům.[10]

V roce 2017 se na místě, kde stávala obec setkali rodáci z obce, připomněli problémy se stěhováním a vyšší úmrtnost po přestěhování z obce.[11]

František Dvorský k celkové atmosféře Skryjska praví:[8]

„ Okolí zdejší mile působí na příchozího tím, že všechny cesty osázeny jsou stromovím ovocným; vůbec je lid zdejší nejen pracovitý a pořádný, nýbrž také uvědomělý, oč nemalých zásluh si získal zemřelý nájemce panského dvora, vlastenec František Rosenbaum. “
Vývoj počtu obyvatel Skryjí[3]
Rok 1869 1900 1910 1950 1970
Počet obyvatel 263 264[5] 290[5] 305 286

Pamětihodnosti

  • Kaplička
  • Skryjský mlýn

Osobnosti

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2022-10-11]. Dostupné online. 
  2. ↑ Vojenské topografické mapy v systému S-1952 1:10 000 na archivnimapy.cuzk.cz Online mapa
  3. ↑ a b Obce a sídla, l. c., str. 839.
  4. ↑ CICVÁREK, Jiří. Záchranný výzkum tradičního stavitelství na Moravskokrumlovsku. Národopisné aktuality. 1977, čís. 2, s. 159–162. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d Dvorský, l. c., str. 266.
  6. ↑ a b DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Hrotovský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1916. 330 s. S. 266–269. 
  7. ↑ Dvorský, l. c., str. 268.
  8. ↑ a b Dvorský, l. c., str. 269.
  9. ↑ ŠAROUNOVÁ, Irena. Po třech vesnicích u dukovanské elektrárny zbyly jen kapličky. Dodnes jsou udržované. Vysočina [online]. Český rozhlas, 2020-07-09 [cit. 2020-09-02]. Dostupné online. 
  10. ↑ Dvorský, l. c., str. 27.
  11. ↑ ČERNÝ, Kamil. VIDEO: Rodáci se sešli tam, kde zanikla jejich vesnice. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-05-20 [cit. 2017-05-28]. Dostupné online. 

Literatura

  • DVORSKÝ, František. Hrotovský okres. Brno: Musejní spolek, 1916. 336 s. (Vlastivěda moravská; sv. Místopis). S. 266–268. 
  • Academia. Obce a sídla: N–Ž. Zeměpisný lexikon ČR. Příprava vydání Nováková, Božena. 1. vyd. Svazek 2. Praha: Academia, 1991. 624 s. ISBN 80-200-0317-7. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj