Skotská národní knihovna

Skotská národní knihovna
National Library of Scotland
Původní budova Skotské národní knihovny na George IV Bridge
Původní budova Skotské národní knihovny na George IV Bridge
Logo knihovny
Stát Spojené královstvíSpojené království Spojené království
Poloha Edinburgh, Skotsko
Souřadnice 55°56′55,31″ s. š., 3°11′30,23″ z. d.
Typ Národní knihovna
Založena 1925
Knihovní fond
Velikost fondu přes 30 milionů[1]
Povinný výtisk Ano
  • Spojené Království (Legal Deposit Libraries Act 2003)
  • Irská republika (Copyright and Related Rights Act, 2000)
Další informace
Ředitel Amina Shah
Webové stránky www.nls.uk
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
„Nová“ budova knihovny na Causewayside - otevřená v etapách v letech 1989 a 1995
Výstaviště Kelvin Hall v Glasgow - knihovna zde má prostory od roku 2016

Skotská národní knihovna (anglicky National Library of Scotland, skotskou gaelštinou Leabharlann Nàiseanta na h-Alba, skotsky Naitional Leebrar o Scotland) je knihovna s budovami v Edinburghu a Glasgow, poskytující materiály k prezenčnímu studiu. Od roku 1999 zodpovídá Skotskému parlamentu a je financována skotskou vládou.[2] Je jednou z pěti institucí tvořících Národní skotské sbírky[pozn. 1][4] a jednou ze šesti knihoven na území Spojeného království a Irské republiky s právem povinného výtisku publikací vydaných ve Spojeném království.[5]

Knihovna má ve svých fondech řadu vzácných knih, například jeden z 21 dochovaných úplných exemplářů Gutenbergovy bible, první tištěné knihy na světě.[6] Početné jsou také sbírky knih skotských autorů, týkajících se Skotska, ve Skotsku vydaných, nebo publikovaných ve skotské gaelštině. Knihovna vlastní například Ossianovu sbírku obsahující 327 exemplářů Ossianových zpěvů v různých vydáních a překladech; druhou nejstarší knihu vydanou ve skotské gaelštině, Adtimchiol an chreidimh comhaghalluidhedar an maighiser, agas an leanamh (Ženevský katechismus Jana Kalvína) z roku 1631; nebo A Galick and English Vocabulary (Gaelský a anglický slovník) z roku 1741, nejstarší knihu ve skotské gaelštině s jinou než náboženskou tematikou.[7]

Budovy a sbírky knihovny

Knihovna sestává ze tří budov, dvou v Edinburghu, které byly pro knihovnu postavené, a jedné v Glasgow, do níž se knihovna rozšířila.

  • Budova na ulici George IV Bridge (George IV Bridge Building) je nejstarší budova knihovny. Knihy, rukopisy, časopisy, mikrofilmy či hudební materiály jsou zde čtenářům přístupné pouze prezenčně v několika studovnách. Prostory jsou využívané také k trvalým i krátkodobým výstavám.[8] Nevládní veřejná organizace Historic Environment Scotland budovu zařadila do kategorie A. Součástí Národních skotských sbírek tak nejsou pouze knihy, rukopisy a další materiály uchovávané uvnitř, ale i samotná budova knihovny.[9]
  • Studovna map v budově na rohu Causewayside a Salisbury Place (Causewayside Building) nabízí k prezenčnímu studiu přes 2 miliony tištěných i kreslených map, atlasů a dalších materiálů. Dále je zde možný přístup do digitálních sbírek či pořizování kopií map.[10]
  • Archiv pohyblivých obrázků (Moving Image Archive) (součást knihovny od roku 2007[11], přístupný v Kelvin Hall v Glasgow od roku 2016) umožňuje studium filmů a televizních záznamů, nahrávek, fotografií, scénářů a dalších materiálů týkajících se vizuálních médií. Některé jsou přístupné v digitální podobě a jiné ve fyzických archivech.[12]

Historie

Předchůdkyní Skotské národní knihovny byla knihovna skotské advokátní komory (Faculty of Advoctes) oficiálně otevřená v roce 1689.[13]Copyright Act 1710, první zákon v Británii i na světe plně se věnující autorskému právu v rámci státní moci a ne práv cechů,[14] dal knihovně právo na povinný výtisk všech publikací vycházejících v Británii.

Rozrůstající se sbírky narazily na fyzické limity původní budovy a jejich správa pro soukromý subjekt již nebyla udržitelná. V únoru 1921 Advokátní komora odsouhlasila průběžnou zprávu k plánu přeměny knihovny na Skotskou národní knihovnu pod správou britského státu.[15] Skotský podnikatel Sir Alexander Grant v roce 1923 učinil dar ve výši 100 000 liber, který měl pomoci s transformací knihovny. Britský parlament Skotskou národní knihovnu oficiálně ustanovil v roce 1925 (National Library of Scotland Act[16]). Alexander Grant přispěl dalších 100 000 liber na výstavbu nové budovy knihovny na George IV Bridge v historickém centru Edinburghu a britská vláda poskytla finance ve stejné výši.[2]

Stavba započala v roce 1938, ale byla přerušena vypuknutím druhé světové války a dokončena až v roce 1956. Již v sedmdesátých letech budovu potkal stejný osud jako původní prostory skotské advokátní komory, a začalo se uvažovat o stavbě další budovy. Budova na Causewayside byla otevřena ve dvou etapách v letech 1989 a 1995. Slouží nejen ke zpřístupnění map, atlasů a příbuzných zdrojů, ale také jako další sklad pro knihovní sbírky.[2]

Starší právo na povinný výtisk bylo dále upraveno zákonem Legal Deposit Libraries Act 2003[17], který se mimo jiné věnoval také právu na netištěná díla. Knihovna jím získala právo žádat o elektronické publikace, což pro ni znamenalo dosud bezprecedentní rychlost rozšiřování fondů a nutnost vybudovat novou fyzickou i digitální infrastrukturu k uchovávání a zpřístupňování elektronických zdrojů.[18] Toto právo bylo dále upraveno prováděcím předpisem The Legal Deposit Libraries (Non-Print Works) Regulations 2013[19].

Status Skotské národní knihovny byl dále upraven zákonem National Library of Scotland Act 2012[20], který již odhlasoval skotský parlament. Mimo jiné uzákonil anglický název knihovny v dnešní podobě a oficiální název ve skotské gaelštině.

V roce 2016 knihovna získala první prostory mimo Edinburgh. Společně s charitativní organizací Glasgow Life a Glasgowskou univerzitou v budově Kelvin Hall v Glasgow otevřela nové kulturní centrum.[21]

V roce 2013 se knihovna stala první skotskou institucí, která najala wikipedistu rezidenta, zaměstnance, jehož úkolem je za pomoci zdrojů knihovny rozšiřovat Wikipedii.[22][23] V roce 2017 potom první institucí na světe, která najala wikipedistu rezidenta pracujícího ve skotské gaelštině.[24]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Vedle Skotské národní knihovny to jsou Skotská národní muzea, Skotské národní galerie, Skotské národní archivy a Historické prostředí Skotska (Historic Environment Scotland), které v roce 2015[3] vzniklo sloučením vládní organizace Historické Skotsko a nevládní organizace Královská komise pro starověké a historické památky Skotska.

Reference

  1. ↑ Who we are. National Library of Scotland [online]. [cit. 20.05.2025]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b c Brief history of the National Library. National Library of Scotland [online]. [cit. 2025-05-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Historic Environment Scotland Act 2014 [online]. legislation.gov.uk [cit. 2025-05-20]. Dostupné online. (angličtina) 
  4. ↑ Draft Culture (Scotland) Bill: Consultation Document: Section Four: The National Collections. www.gov.scot [online]. Scottish Government [cit. 2025-05-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-01-18. (anglicky) 
  5. ↑ Legal deposit. National Library of Scotland [online]. [cit. 2025-05-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Gutenberg Bible. National Library of Scotland [online]. [cit. 2025-05-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Gaelic. National Library of Scotland [online]. [cit. 2025-05-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ George IV Bridge. National Library of Scotland [online]. [cit. 2025-05-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ National Library of Scotland, 57 George IV Bridge, Edinburgh (LB27684) [online]. Historic Environment Scotland [cit. 2025-05-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2025-01-26. (anglicky) 
  10. ↑ Visit Maps at Causewayside. National Library of Scotland [online]. [cit. 2025-05-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ Collection Development Policy 2023, str. 8. Přímý link ke stažení .docx [online]. National Library of Scotland [cit. 2025-05-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ National Library of Scotland at Kelvin Hall. National Library of Scotland [online]. [cit. 2025-05-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ Welcome to the National Library of Scotland: And introduction to our services. Edinburgh: National Library of Scotland, 2005. 19 s. S. 16. 
  14. ↑ Global Copyright: Three Hundred Years Since the Statute of Anne, from 1709 to Cyberspace. Příprava vydání Lionel Bently, Uma Suthersanen, Paul Torremans. Cheltenham: Edward Elgar Publishing 522 s. ISBN 978-1-84844-766-0, ISBN 978-1-282-89004-6. Kapitola Introduction to Part I: the history of copyright, s. 8-11. 
  15. ↑ BROWN, Iain Gordon. Building for Books: The Architectural Evolution of the Advocates' Library, 1689-1925. Aberdeen: Aberdeen university press, 1989. 273 s. ISBN 0-08-037968-0. S. 236. 
  16. ↑ National Library of Scotland Act 1925 [online]. legislation.gov.uk [cit. 2025-05-16]. Dostupné online. (angličtina) 
  17. ↑ Legal Deposit Libraries Act 2003 [online]. legislation.gov.uk [cit. 2025-05-20]. Dostupné online. (angličtina) 
  18. ↑ Breaking through the walls : the strategy of the National Library of Scotland. Edinburgh: National Library of Scotland, 2003. 23 s. S. 3, 10, 15-16, 21. 
  19. ↑ The Legal Deposit Libraries (Non-Print Works) Regulations 2013 [online]. legislation.gov.uk [cit. 2025-05-20]. Dostupné online. (angličtina) 
  20. ↑ National Library of Scotland Act 2012 [online]. legislation.gov.uk [cit. 2025-05-16]. Dostupné online. (angličtina) 
  21. ↑ Glasgow's historic Kelvin Hall opens after £35m revamp. BBC News. 2016-11-11. Dostupné online [cit. 2025-05-16]. (anglicky) 
  22. ↑ National Library of Scotland recruits 'Wikipedian'. BBC News. 2013-04-23. Dostupné online [cit. 2025-05-16]. (anglicky) 
  23. ↑ CROCKFORD, Ally. A month as Wikimedian in Residence at the National Library of Scotland. WMUK [online]. 2013-08-16 [cit. 2025-05-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ World’s First Gaelic Wikipedian Aappointed. National Library of Scotland Newsroom [online]. 2017-01-30 [cit. 2025-05-16]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj