Skalice (zámek, okres Znojmo)

Zámek Skalice
Základní informace
Sloh empír
Poloha
Adresa Skalice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice 48°57′55,46″ s. š., 16°13′26,14″ v. d.
Skalice
Skalice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 27352/7-6720 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Skalice je zámek postavený ve stejnojmenné obci nedaleko Znojma. V současné době[kdy?] se v jeho prostorách nachází domov pro seniory. Objekt je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Historie

V roce 1624 byla obec Skalice prodána jejím majitelem Janem z Lipé, bítovské větvi pánu Jankovských z Vlašimi. První doklady o existenci skalického zámku jsou ve vrchnostenských účtech z let 1633 – 1657. Na místě dnešního zámku stála pravděpodobně tvrz, založená pravděpodobně v první polovině 16. století prvními příslušníky rodu Jankovských z Vlašimi na Skalici. Poloha Skalice měla pro Jankovské velkou výhodu. Nachází se nedaleko Brna, kam velice často páni z Vlašimi cestovali. Výstavbě zámku věnovali velkou péči. Původně se jednalo o jednopatrovou, čtyřhrannou budovu, která měla 25 místností (18 místností pro feudála, 7 pro sloužící). V roce 1736 zemřel poslední mužský člen rodu Jankovských (Maxmilián Arnošt II. z Vlašimi) a o majetek, jehož byla obec Skalice a zámek součástí, se strhly mezi příbuznými rody spory. Ty se vyřešily až v roce 1755 zásahem císařovny Marie Terezie, která dědictví uznala ve prospěch rodu Daunů.

Do podoby ve které se nachází dnes, nechal zámek přestavět v letech 1831-1839 hrabě František Daun. Dal zbořit původní zámeckou kapli sv. Víta a znovu ji postavil a stavebně začlenil do severního křídla zámku, který úpravami získal empírový vzhled. Kolem šlechtického sídla vznikl zámecký park o rozloze 3 hektary. V zámeckém parku se nachází kamenná kašna se sousoším dvou delfínů, která pochází z druhé poloviny 18. století.

Rod Daunů vymřel roku 1904 po meči smrtí hraběte Otakara Dauna. Zámek s obcí zdědil rakouský rod Haugwitzů. Ti se ale o něj nestarali, jen pronajali statek, který se zde nacházel. Po vzniku Československé republiky se posledním šlechtickým vlastníkem stal baron Heinrich Barrata von Dragono. Nejednalo se o dobrého hospodáře. Díky finančním problémům přišel skoro o všechen majetek. Zůstal mu jen zámek, který byl roku 1945 zkonfiskován.

Budova i s přilehlým parkem byl ve vlastnictví obce Skalice až do roku 1954, kdy se stala majetkem České katolické charity, ta zde zřídila Domov pro přestárlé ženy. V roce 1960 přechází správa zámku pod ONV – odbor sociálních věcí. Název ústavu je změněn na Domov důchodců. Další změna nastává roku 1993, kdy je zřízen právní subjekt Domov důchodců Skalice, zřizovatelem je Okresní úřad Znojmo.

Současnost

Od roku 2003 je zřizovatelem Domova důchodců ve Skalici krajský úřad Jihomoravského kraje. V lednu 2007 změněn název na Domov pro seniory Skalice, příspěvková organizace. V roce 2001 byla dokončena výstavba Provozní a obytné budovy a na konci roku 2007 byl přistavěn kuchyňský blok s dvoupodlažním pavilonem. Součástí úprav byla i modernizace budovy zámku, kde byl zřízen Domov pro seniory se zvláštním režimem.

Veřejnost nemá do zámku umožněn přístup. Z veškerého vybavení se nic nezachovalo. Po konfiskaci bylo zařízení rozkradeno a rozebráno. Zámecký park je volně přístupný. Jeho dominantou je mohutný platan javorolistý měřící 35 metrů.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-05-25]. Identifikátor záznamu 138589 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Literatura

  • HAŇÁK, Vilém. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Mor.-Krumlovský okres. Brno : Musejní spolek v Brně, 1913. 368 s.
  • ŠÍPEK, Zdeněk. Dějiny Skalice u Znojma. Znojmo: Okresní archív, 1990, 131 s.
  • ŠÍPEK, Zdeněk. Příspěvek ke stavebnímu vývoji zámku ve Skalici u Znojma. In: Ročenka Státního okresního archivu ve Znojmě. Znojmo : Státní okresní archiv ve Znojmě [Sv.13], (1998 [vyd. 1999],) s. 62–68.

Související články

Externí odkazy

Zdroj