Skalička (okres Přerov)

Skalička
Hlavní ulice s památkově chráněnou zvonicí
Hlavní ulice s památkově chráněnou zvonicí
Znak obce SkaličkaVlajka obce Skalička
znakvlajka
Lokalita
Status obec
Pověřená obec Hranice
Obec s rozšířenou působností Hranice
(správní obvod)
Okres Přerov
Kraj Olomouc
Historická země Morava
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 49°30′55″ s. š., 17°47′45″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 673 (2023)[1]
Rozloha 4,14 km²[2]
Katastrální území Skalička u Hranic
Nadmořská výška 268 m n. m.
PSČ 753 52
Počet domů 183 (2021)[3]
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 2
Kontakt
Adresa obecního úřadu Skalička 51
753 52 Skalička u Hranic
Starostka Petra Kočnarová
Oficiální web: www.obecskalicka.cz
Skalička
Skalička
Další údaje
Kód obce 517747
Kód části obce 148024
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Skalička je obec ležící v okrese Přerov v Olomouckém kraji. Žije zde 673[1] obyvatel.

Součástí obce byla jako jedna ze dvou základních sídelních jednotek i nedaleká osada Kamenec, která však byla[kdy?] přičleněna k obci Zámrsky, neboť ležela v jejím katastrálním území.

Historie

Skalička původně nesla název Skalka. První písemný záznam o Skaličce pochází z roku 1328. Uvádí se, že Skalička je manským statkem olomouckých biskupů. Od 16. století, kdy již ve Skaličce stál dřevěný zámek, se majitelé poměrně často střídali. Počátkem 19. století začala přestavba dřevěného zámku na cihlový. Roku 1878 koupilo zámek arcibiskupství olomoucké, které jej užívalo jako letní sídlo. Dne 14. listopadu 1924 prodalo arcibiskupství zámek členkám laické Družiny cyrilometodějské, které zde od června 1925 zřídily ústav pro zdravotně postižené děti (Ústav Cyrilo-Metodějský pro epileptické děti; Ústav pro dívky epileptické a slabomyslné). Skalička (tzv. Skalička u Hranic) byla prvním působištěm členek pozdější kongregace v tehdejším Československu[4]. V roce 1930 se zámek stal majetkem Kongregace sester sv. Cyrila a Metoděje schválené v roce 1928.[5][4]

S nástupem socialismu řídil charitní péči veškerých církevních organizací od roku 1949 Státní úřad pro věci církevní. V roce 1956 byl ústav přejmenován na „Dětský ošetřovací ústav české katolické Charity“. (V 50. letech zde bylo umístěno 80 dívek.[4]) Od 1. ledna 1960 připadl ústav pod státní správu a byl řízen okresním národním výborem. Zařízení bylo přejmenováno na „Ústav sociální péče pro děti a mládež“. (V roce 1957 v zařízení pracovalo 22 řádových sester, v roce 1987 již jen osm a rok na to odešla poslední řádová sestra.[6]) V roce 1997 došlo ke změně názvu na „Ústav sociální péče pro mládež a dospělé“. V roce 2007 bylo sociální zařízení přejmenováno na „Domov Větrný mlýn“ (v souladu se zřízením domovů pro osoby se zdravotním postižením dle § 34 zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách).[5]

Přírodní prostředí

Okolí řeky Bečvy u Skaličky je ukázkou zachovalé přírody s fascinujícími scenériemi. Tok tady přirozeně meandruje, stromy jsou volně popadané do vody, nacházejí se tu rozsáhlé štěrkové lavice a vyskytuje se zde množství vzácných živočichů. „V celé České republice můžete nalézt snad jen dvě nebo tři srovnatelné lokality,“ dodal předseda Východomoravské pobočky České společnosti entomologické Dušan Trávníček a zdůraznil unikátnost zkoumaného území.[7] Bečva je poslední větší štěrkonosnou řekou, na jejímž toku není vybudována přehrada. Namísto zvažované výstavby vodního díla Skalička by měla být zvažována taková systémová řešení, která by minimalizovala nebezpečí povodní a současně řešila optimální zadržování (retenci) vody v krajině.[8]

Památky

Galerie

  • Zámek, dnes Domov Větrný mlýn
    Zámek, dnes Domov Větrný mlýn
  • Zámecká kaple sv. Theodora (zvaná též Lesní)
    Zámecká kaple sv. Theodora (zvaná též Lesní)
  • Socha Jana Nepomuckého v zámeckém parku
    Socha Jana Nepomuckého v zámeckém parku
  • Obecní úřad
    Obecní úřad
  • Větrný mlýn německého typu
    Větrný mlýn německého typu

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ a b c VLČKOVÁ, Hana. Dějiny komunit Kongregace sester sv. Cyrila a Metoděje v období komunismu v Čechách, na Moravě a na Slovensku. Olomouc 2017, s. 68. Diplomová práce. Ved. práce doc. Dr. Michal Altrichter, Th.D. UP v Olomouci, CMTF, Katedra pastorální a spirituální teologie.
  5. ↑ a b Lenní (manský) a hradský systém správy. In: Aristokracie.cz [online]. ©2019 [cit. 28. 8. 2019]. Dostupné z: https://www.aristokracie.cz/nobilitas-in-historia/ Archivováno 28. 8. 2019 na Wayback Machine.
  6. ↑ VLČKOVÁ, Hana. Dějiny komunit Kongregace sester sv. Cyrila a Metoděje v období komunismu v Čechách, na Moravě a na Slovensku. Olomouc 2017, s. 37. Diplomová práce. Ved. práce doc. Dr. Michal Altrichter, Th.D. UP v Olomouci, CMTF, Katedra pastorální a spirituální teologie.
  7. ↑ Entomologové našli na březích řeky Bečvy unikátní druhy hmyzu: místo má ale zaplavit přehrada. Ekolist.cz [online]. 13. 8. 2019 10:28 [cit. 28. 8. 2019]. Dostupné z: https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/entomologove-nasli-na-brezich-reky-becvy-unikatni-druhy-hmyzu.misto-ma-ale-zaplavit-planovana-prehrada
  8. ↑ KONVIČKA, Ondřej et al. Brouci (Coleoptera) řeky Bečvy a jejího okolí v místě plánované výstavby vodního díla Skalička. I. část. Acta Carpathica Occidentalis. 2018, vol. 9, s. 106. ISSN 1804-2732. Dostupné také z: https://www.researchgate.net/publication/333044964_Brouci_Coleoptera_reky_Becvy_a_jejiho_okoli_v_miste_planovane_vystavby_vodniho_dila_Skalicka_I_cast_Beetles_Coleoptera_of_the_Becva_river_and_its_surroundings_at_the_site_of_the_planned_construction_o

Literatura

Související články

Externí odkazy

Zdroj