Skákavka znamenaná

Jak číst taxoboxSkákavka znamenaná
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen členovci (Arthropoda)
Podkmen klepítkatci (Chelicerata)
Třída pavoukovci (Arachnida)
Řád pavouci (Araneae)
Podřád dvouplicní (Araneomorphae)
Nadčeleď skákavky (Salticoidea)
Čeleď skákavkovití (Salticidae)
Rod Aelurillus
Binomické jméno
Aelurillus v-insignitus
Clerck, 1757
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Skákavka znamenaná (Aelurillus v-insignitus) je pavouk z čeledi skákavkovití (Salticidae), vyznačující se výrazným pohlavním dimorfismem. Jde o palearktický druh, který obývá větší část Evropy a střední Asii.

Popis

Skákavka znamenaná je poměrně velkou, cvalíkovitou[1] skákavkou s výrazným pohlavním dimorfismem. Samice mohou měřit až 10 mm, jejich průměrná velikost je ale menší, pohybuje se obvykle mezi 5–7 mm. Mají dosti zavalité tělo.[2] Samečci dosahují délky 4–5 mm a jsou štíhlejší. Kromě velikosti je možno obě pohlaví rozeznat podle barvy a kresby. Samečci mají výraznější zbarvení, které je tmavě hnědé až černé s kontrastními světlými vzory. Na zadečku jde o široký bělavý proužek, na vršku hlavohrudi vzor vytváří tvar připomínající písmeno „W“. Nohy mají barvu poněkud světlejší - hnědou, krémovou či našedlou. Zbarvení samice je značně nenápadnější. Sestává z kombinace šedých, hnědých a krémových odstínů s občasným kropenatým vzorováním. Samci jsou díky zbarvení jedineční, ale samice je možno zaměnit se skákavkou teplomilnou (Asianellus festivus). Rozlišit se většinou dají na základě do stran ubíhajících bílých proužků u předních očí, které skákavka teplomilná nemá.[1][3]

Poddruhy

Podle zbarvení (světlejší x tmavší) a poněkud jinak tvarovaného zadečku se rozlišují dva poddruhy:

  • Aelurillus v-insignitus morulus (Simon, 1937)
  • Aelurillus v-insignitus obsoletus Kulczynski, 1891[4]

Rozšíření a biotop

Tento druh skákavky je široce rozšířen v palearktické oblasti. V Česku je dosti hojná, především v nížinách. Žije především v otevřených a dobře osluněných biotopech - ve stepích, lesostepích, okrajích lesů, skalách a suchých stráních. Přizpůsobili se i životu v opuštěných pískovnách, lomech a železničních náspech.[1][3]

Biologie

Skákavka znamenaná je pavouk s výraznou denní aktivitou. Čile běhá mezi kameny, po skalách či zemi. Umí skákat velmi daleko. Za deště se pavouci schovávají v úkrytu zhotoveném na zemi mezi hrudkami hlíny a zbytky rostlin.[1][3] Živí se drobným hmyzem a jinými pavouky,[5] které lapá prudkým skokem ze vzdálenosti cca 1 až 2 cm. Po dopadu se kořisti zakousne drápky do těla a vypustí do ní jed.

Páření probíhá brzy z jara, za prvních slunečních dní. Sameček se předvádí vztyčením předních nohou a potřásáním makadly. Vydává při tom zřejmě jemný zvuk.[6][7] Pokud hlídá samička kokon (obvykle od května), ukrývá se s ním v jamce v půdě, kterou vystýlá pavučinou a se zapředenými zrníčky hlíny či písku.[1][3]

Galerie

  • Sameček skákavky znamenané

    Sameček skákavky znamenané

  • Pět pohledů na samičku skákavky znamenané

    Pět pohledů na samičku skákavky znamenané

  • Detail přední části hlavy a pedipalp (makadel) samečka

    Detail přední části hlavy a pedipalp (makadel) samečka

  • Dospělá samička

    Dospělá samička

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e KŮRKA, Antonín, a kol. Pavouci České republiky. Praha: Academia, 2015. S. 540–541. 
  2. ↑ Aelurillus v-insignitus photos and info. www.eurospiders.com [online]. [cit. 2017-04-16]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d MACHAČ, Ondřej. Aelurillus v-insignitus - skákavka znamenaná | Salticidae - skákavkovití. Natura Bohemica [online]. 2010-4-27 [cit. 2017-04-16]. Dostupné online. 
  4. ↑ druh skákavka znamenaná Aelurillus v-insignitus (Clerck, 1757). BioLib [online]. [cit. 2017-04-16]. Dostupné online. 
  5. ↑ Aelurillus v-insignitus - Overview - Encyclopedia of Life. Encyclopedia of Life [online]. [cit. 2017-04-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ OLAF WOLFRAM. Balzverhalten der V-Springspinne (Aelurillus v-insignitus). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  7. ↑ WITT, Peter N.; ROVNER, Jerome S. Spider Communication: Mechanisms and Ecological Significance. [s.l.]: Princeton University Press 452 s. Dostupné online. ISBN 9781400857517. (anglicky) Google-Books-ID: _eb_AwAAQBAJ. 

Externí odkazy

Zdroj