Sixtův dům
| Sixtův dům | |
|---|---|
 fasáda do Celetné ulice
| |
| Účel stavby | |
obytný a obchodní dům | |
| Základní informace | |
| Sloh |
gotický, renesanční barokní |
| Výstavba | 2. polovina 12. století |
| Přestavba | 1607–1612, 1736 |
| Stavitel | 1. anonym 2.Marek Joannelli |
| Další majitelé |
Sixt z Ottersdorfu Marek Joannelli |
| Pojmenováno po | Jan Theodor Sixt z Ottersdorfu |
| Poloha | |
| Adresa | Celetná ulice, Kamzíková čp. 553/I, 110 00 Praha 1-Staré Město,  Česko
|
| Ulice | Celetná a Kamzíková |
| Souřadnice | 50°5′12,7″ s. š., 14°25′21,07″ v. d. |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 38637/1-299 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sixtův dům, také Donínský dům, je původem středověký dům čp. 553/I v Kamzíkové ulici 2, s hlavní fasádou do Celetné ulice. Byl přestavěn v renesanci a v baroku a nazván po svém významném majiteli, humanistovi Sixtovi z Ottersdorfu. Dům je od roku 1958 chráněn jako kulturní památka.[1]
Historie a architektura
Archeologickým a stavebně historickým průzkumem je kamenný dům na této parcele při Celetné ulici doložen od 12. do první poloviny 13. století. V polovině 13. století již byly domy Starého Města obehnány hradbami. Tři prostory současného sklepa Sixtova domu jsou rozsáhlé, vyzděné z opukového kvádříkového zdiva. V té době patřil mezi paláce. Původní přízemí domu se nárůstem mnoha vrstev odpadu po staletích stalo suterénem. Ve dvoře domu archeologický průzkum zdokumentoval přesně nedatovatelný kostrový hrob náležející k pohřebišti z 10. století.[2]
Gotický dům má dvě stavební fáze, starší ze 13. století a mladší z období vrcholné gotiky. Je doložitelný písemnými smlouvami ve staroměstských městských knihách. Prvními spolumajiteli domu čp. 553/I zapsanými jménem byli protonotář Johannes z Wylburgu, Rudolf z Mülhausenu a Hanuš Lvův z Dubé, kteří prodali svůj věčný plat z tohoto domu Albertu komorníkovi.[3].
Prvním slavným majitelem domu byl Jindřich Lefl z Lažan a z Bechyně, vratislavský hejtman [4] a ochránce Mistra Jana Husa. Název domu Donínský se objevil po roce 1470 díky dědictví bratří Ješka a Bořivoje, purkrabího z Donína[5] Za nich byl před rokem 1523 rozšířen o dvorní křídla a získal tak současnou dispozici.
Roku 1560 získal dům směnou Sixt z Ottersdorfu. K jeho stavební podobě ovšem nepřispěl, zemřel roku 1583. Teprve jeho syn Jan Theodor Sixt z Ottersdorfu, pražský defensor a rada apelačního soudu dal zděděný dům v letech 1607–1612 přestavět. Za účast ve stavovském povstání měl být popraven, dostal sice milost, ale majetek včetně domu mu byl zkonfiskován. Dům získal Filip Fabricius z Rosenfelsu.
Další přestavbu sešlého domu podnikl před rokem 1736 baron Marek de Joaninelli. Dal upravit barokní fasádu. V nadpraží středního okna prvního patra byla vytvořena kartuše s domovním znamením Panny Marie s Ježíškem. Byl upraven vstupní portál z Celetné ulice. Roku 1736 dal Joaninelli na atiku umístit čtyři sochy habsburských císařů, které vytvořil Antonín Braun. Sochy musely být po vzniku Československa sneseny jako symboly habsburské moci. Jeden originál, socha Karla VI., byl přenesen do Lapidária Národního muzea, další byly pravděpodobně po roce 1970 nahrazeny kopiemi.
Roku 1796 získal dům kožešník Carl Marx, po němž jsou na fasádě kartuše s iniciálami jeho jména CM. Zadní fasáda do dvora byla upravena asi roku 1802, po roce 1945 pak proběhly další nevhodné stavební úpravy.[6]
Od roku 2018 se řeší propojení domu se sousedními do hotelového komplexu.
Odkazy
Reference
Literatura
- TEIGE, Josefː Základy starého místopisu pražského, Staré Město I., Praha 1910, s. 519-532.
- VLČEK, Pavel a kol.ː Umělecké památky Prahy. Staré Město – Josefov. Praha: Academia, 1996, ISBN 80-200-0563-3, s. 370-372.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sixtův dům na Wikimedia Commons
