Siválik

Siválik
शिवालिक
Shiwālik parvat
Satelitní snímek pohoří Siválik
Satelitní snímek pohoří Siválik
Nejvyšší bod 2591 m n. m.
Nadřazená jednotka Himálaj
Sousední
jednotky		 Indoganžská nížina
Světadíl Asie
Stát PákistánPákistán Pákistán
IndieIndie Indie
NepálNepál Nepál
Povodí Indus, Ganga, Brahmaputra
Souřadnice 27°46′ s. š., 82°24′ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Řeka Ganga a pohoří Siválik u města Rišikeš

Siválik, též Šiválik, (hindsky शिवालिक) je pohoří, horské pásmo v severní Indii a Nepálu, které tvoří jihozápadní okraj Himálaje. Je asi 2400 km dlouhé[pozn. 1] a široké od 10 do 50 km. Průměrná výška se pohybuje od 1500 do 2000 m.[1] Zvedá se příkře nad Indoganžskou nížinu a táhne se téměř od řeky Indus až skoro po Brahmaputru.

Z litologického a vývojového hlediska tvoří Siválik pásmo Subhimálaje.

V některých Sanskrtských textech bývá tato oblast nazývána Manak Parbat.[2] Siválik znamená doslova Šivovy kadeře.[3]

Geologie

Ganga protékající Siválikem

Geologicky patří Siválik k třetihorním usazeninám vnějšího Himálaje. Tvoří je převážně pískovce a slepence, což jsou zpevněné úlomky hornin původem z rozlehlého pohoří na severu. Kvalita tohoto zpevnění však často není nejlepší.[4] Geologicky se tak Siválik shoduje s flyšovými oblastmi Alp. Podle zbytkové magnetizace pískovce a prachovce lze usuzovat na stáří sedimentu mezi 16–5,2 milionu let, přičemž nejstarší část pohoří Siválik obnažuje řeka Ghághra v Nepálu.[5]

Geografie

Siválik je nejjižnější a geologicky nejmladší východo-západní horské pásmo Himálaje, které má četné vedlejší hřbety a táhne se od státu Arunáčalpradéš přes Bhútán a Západní Bengálsko dál na západ přes Nepál a Uttarákhand do Himáčalpradéše a Kašmíru. V severojižním směru se jím prořezává řada velkých řek tekoucích z Himálaje.

Severně od Siváliku se do výše 3700–4500 m prudce vypíná pásmo Malého či Nižšího Himálaje známého též jako Mahábhárat či Himáčal. Zvedá se podél linie geologických zlomů. Na mnoha místech se k sobě Siválik a Mahábhárat těsně přibližují, jinde je však dělí 10 až 20 km široká údolí.

Prehistorie

Siválik patří k oblastem s nejbohatšími nalezišti zkamenělin velkých zvířat v Asii. Jak ukazují četné nálezy, žilo zde mnoho rozmanitých druhů zvířat. Mimo jiné se tu našly pozůstatky předků medvěda pyskatého, předchůdce žirafy sivatheria či obří pravěké želvy Megalochelys atlas.[6]

K obyvatelům zdejší oblasti patřil také prapředek člověka Sivapithecus, dříve známý jako Ramapithecus.

Byly zde nalezeny i pozůstatky osídlení kultury Sóán z období nejstaršího paleolitu (asi 500 000–125 000 B. P.[7][8] Tato kultura z období industrie Acheuléen byla pojmenována podle údolí řeky Sóán v pohoří Siválik v pákistánské provincii Pandžáb. Její příslušníci patřili k druhu člověk vzpřímený.

Demografie

Nízká hustota osídlení Siváliku a strmých jižních svahů pohoří Mahábhárat spolu s nakažlivou malárií ve vlhkých lesích na jejich úpatí vytvořily kulturní, jazykové a politické hraniční pásmo mezi hustě osídlenou Indoganžskou nížinou na jihu a „vysočinou“ za srázy Nižšího Himálaje a dokonale od sebe izolovaly jejich obyvatelstvo, čímž umožnily jeho rozdílný vývoj co do jazyka, rasy a kultury.

Zajímavost

Po pohoří Siválik je pojmenována Třída Shivalik víceúčelových fregat Indického námořnictva.

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Údaje se různí, anglickojazyčná Wikipedie uvádí délku 2400 km, ostatní většinou v rozmezí 1600–1700 km.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sivalik Hills na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Kohli, M. S. (2004). Mountains of India: Tourism, Adventure, Pilgrimage. Indus Publishing, New Delhi.
  2. ↑ Kohli, M.S. Mountains of India: Tourism, Adventure and Pilgrimage. [s.l.]: Indus Publishing, 2002. Dostupné online. ISBN 978-81-7387-135-1. S. 25–. (anglicky) 
  3. ↑ Balokhra, J. M. (1999). The Wonderland of Himachal Pradesh. Revised and enlarged 4th edition. H.G. Publications, New Delhi.
  4. ↑ Chisholm, Hugh, ed. (1911). Siwalik Hills. Encyclopædia Britannica (11th ed.). Cambridge University Press
  5. ↑ Gautam, P., Fujiwara, Y. (2000). Magnetic polarity stratigraphy of Siwalik Group sediments of Karnali River section in western Nepal. Geophysical Journal International 142 (3): 812–824.
  6. ↑ http://www.bbc.com/earth/story/20150519-the-truth-about-giant-tortoises
  7. ↑ Is the Soanian techno-complex a Mode 1 or Mode 3 phenomenon? A morphometric assessment[nedostupný zdroj]
  8. ↑ Distribution of Acheulian sites in the Siwalik region. www.assemblage.group.shef.ac.uk [online]. [cit. 2017-10-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-04. 

Externí odkazy

Zdroj